Vařič je jednou z nezbytných součástí vybavení na túrách. Umožňuje připravit jídlo, teplý nápoj, v zimě rozpustí sníh, zahřeje ve stanu. Který si tedy vybrat? Který bude ten nejlepší? Odpovědi hledejte v tomto článku.
Hmotnost, velikost, palivo, účinnost, cena – velký výběr znamená, že na pultech obchodů najdete cestovní vařiče vhodné do různých podmínek a použití. Od minimalistických plynových modelů, přes tradičnější – poháněné kapalnými palivy – až po ty využívající lehké materiály a moderní řešení. Který turistický vařič bude nejlepší? Na výše uvedenou otázku neexistuje jednoznačná odpověď.
Nejdůležitější otázkou je, v jakých podmínkách bude turistický vařič používán. Vyřešení tohoto dilematu zúží rozsah vyhledávání, protože bude možné vyřadit ta řešení, která se nehodí pro Vaši aktivitu. Každý typ vařiče má své výhody: vařiče poháněné kapalným palivem fungují dobře i v mrazu, plynové vařiče jsou čisté a snadno se používají, lihové vařiče poskytují jasný, horký plamen a jsou levné. Vařiče na tuhá paliva jsou naopak velmi lehká.
Musíme také pamatovat na určitá omezení související s dostupností paliva nebo podmínkami, ve kterých fungují. Nečekejme, že si budeme moct koupit plynové kartuše uprostřed horské divočiny nebo, že uvaříme jídlo pro čtyři lidi na malém lihovém vařiči.
Při nákupu turistického vařiče pro vlastní potřebu si vždy kladu následující otázky:
Pouze odpovědi na výše uvedené otázky mají vliv na výběr správného zařízení. Pokud plánujete různé druhy horských aktivit, například zimní horolezectví a dálkovou turistiku, můžete si být jistí, že jeden univerzální vařič nestačí a budete potřebovat několik různých zařízení.
V současnosti na horských stezkách dominují turistické vařiče na propan-butan, které využívají lehké, jednorázové nádoby zvané kartuše (méně často: náboje). Mají mnoho výhod: jsou rychlé a pohodlné, nevyžadují žádné technické znalosti, prvotní rozpálení, čištění … atd. Obsluha je intuitivní (nastavení ohně lze provést jedním pohybem ruky) a prakticky není nutná žádná údržba. Poskytují čistý a horký plamen. Bez problémů fungují ve vysokých nadmořských výškách, i když při teplotách pod nulou jejich výkon klesá. Mezi plynovými vařiči najdeme ty nejlehčí minimalistické modely, které se Vám vejdou do ruky
V zemích, kde je cestovní ruch alespoň trochu rozvinutý, bude palivo pro ně dostupné bez větších problémů. A to nemyslím jen Evropu nebo Severní Ameriku, ale i vzdálenější destinace jako Nepál, Írán, Střední Asii, hory Jižní Ameriky. Zakoupenou kartuši stačí přišroubovat k vařiči a … je připravena. Není divu, že takový systém zvolí 95 % uživatelů.
Budou turistické plynové vařiče fungovat všude? Bohužel ne! Plynové nádoby nelze přepravovat letecky. Pokud je takový transport plánován, musíme počítat s nutností zakoupit kartuši na místě.
Tento zákaz může způsobit i další problém. I přes oblibu plynových vařičů se může stát, že láhve kompatibilní s naším zařízením nebudou k dispozici tam, kam zrovna jedeme (vyplatí se to tedy předem ověřit). Musíme také počítat s omezenou dostupností kartuší, když se touláme oblastmi, které jsou hodně vzdálené od „civilizace“.
Pokud se chystáme do míst, kde mnoho týdnů nebo měsíců nenarazíme na plyn v jednorázových nádobách, je lepší vzít si benzinový sporák. Stejně tak, pokud očekáváme silné mrazy. Poslední omezení lze, naštěstí, obejít zakoupením speciálních směsí plynů, připravených na velmi nízké teploty.
Dalším řešením je pořízení turistického vařiče, který umožňuje připojení láhve pomocí hadice. To Vám umožní zahřát plynovou kartuši v rukách a někdy ji také obrátit dnem vzhůru. Tato metoda funguje dobře v situacích, kdy, i přes veškerou naši snahu, plyn opouští nádobu příliš pomalu a plamen je slabý. Kartuši můžete také umístit na víko přístroje.
Pro zajímavost: i navzdory, zde popsanému určitému omezení – poklesu účinnosti systému při velmi nízkých teplotách – lze turistické plynové vařiče najít i v batozích zimních dobyvatelů vysokých hor. Jednoduchost a čistota použití, stejně jako nízká hmotnost mnoha modelů znamenají, že někteří lidé raději bojují se zahřátím kartuše (např. dají ji přes noc do spacího pytle, aby byla vhodná pro použití za svítání), než aby vyzkoušeli jiné typy vařičů.
Na světě existují, v zásadě, tři typy plynových kartuší:
Při výběru vařiče se musíme nejčastěji rozhodnout pro jeden konkrétní systém uchycení, protože jednotlivé modely většinou pasují pouze na jeden z nich. Ke kartuším vybaveným dvěma konkurenčními systémy lze připojit pouze některá zařízení.
V této kategorii najdeme velkou skupinu zařízení hlavně na benzín, někdy také petrolej a naftu. Takové vařiče jsou mnohými turisty považovány za těžké a nepohodlné. Chyba! Moderní modely již nejsou pro batoh tak velkou zátěží. Jsou považovány za pevné, dobře fungují ve vysokých nadmořských výškách a při nízkých teplotách. Ochotně se pro ně rozhodují lidé, kteří jezdí na zimní výpravy nebo do vysokých hor.
Kapalné palivo je také široce dostupné po celém světě, i když jeho kvalita není vždy vysoká. Vařič využívající benzín z čerpací stanice v tádžickém pohoří Pamír bude vyžadovat čištění častěji než jeho evropský kolega. Benzín je však levnější než plynové kartuše. Nepříjemnost s nošením přídavného vybavení může takto ušetřené peníze alespoň trochu vykompenzovat (což platí zejména pro dlouhé cesty). Kapalná paliva mají, díky své chemické struktuře, nejlepší poměr tepla k hmotnosti.
Vařič na kapalná paliva se obvykle skládá z hlavního hořáku a láhve s čerpadlem a hadicí spojující obě části. Pumpou vytvoříme tlak, vytlačíme kapalné palivo z láhve a nasměrujeme ho na dno hořáku. Zde se vlivem tepla palivo odpařuje a jeho páry hoří a vytváří tepla. Kvalitní modely jsou vybavené systémem předehřívání paliva – potrubí, které jej dodává, prochází plamenem, který ohřívá benzín nebo petrolej. To usnadňuje jejich odpařování a spalování.
Vařiče na kapalné palivo vyžadují předehřev. Některé lidi bude rušit zápach paliva. Manipulace s benzínem nebo petrolejem vyžaduje větší opatrnost, i když vaření s nimi je po několika pokusech velmi snadné. Dobře to ilustruje film, který připravila švédská společnost Primus.
Plynové vařiče nelze používat s benzínem. A naopak? Výrobci na tuto otázku odpověděli výrobou vícepalivových verzí. Příkladem může být Primus Omnifuel II nebo MSR Whisperlite Universal.
V této kategorii najdeme skutečné “kombajny”, poháněné téměř jakýmkoliv palivem: plynem, benzínem, petrolejem, ropou, leteckým palivem. Výměna paliva vyžaduje našroubování trysky se správným průměrem a když se vzdáte kapalného paliva, můžete láhev vyměnit za plynovou kartuši. Tento model si vybere člověk, který chce být připraven na každou eventualitu.
Musíme ale vždy cílit na modely, které jsou tak univerzální? Ve většině případů, abyste mohli uvařit jídlo kdekoli na světě, stačí dvoufunkční vařič: plynový a benzínový.
Kdo by si měl vybrat benzinový nebo vícepalivový vařič? Určitě lidé, kteří se pohybují v odlehlých částech světa nebo v teplotách hluboko pod bodem mrazu.
V éře vyspělých technologií se zdá, že takové vybavení je přežitkem z dob, kdy naši rodiče jezdili kempovat s denaturovaným lihem. Přestože nejsou turistické vařiče na alkohol příliš oblíbené, v současnosti zažívají renesanci v zámoří, kde si je vybírají ti, kteří chtějí cestovat „nalehko“.
Současné konstrukce, vyrobené z hliníku nebo mosazi, jsou většinou velmi malé a v batohu nezaberou téměř žádné místo. Vyznačují se nízkou hmotností a jejich velkými přednostmi jsou také: bezporuchový provoz, snadná obsluha, dostupnost paliva a nízké provozní náklady. Láhev průmyslového lihu (denaturovaný líh) najdete v každé průmyslové prodejně a nejen tam.
Mají nějaká omezení? Lihový vařič bych s sebou raději nebral v zimě nebo na dlouhou a náročnou cestu, kdy je potřeba rychle převařit vodu nebo rozpustit sníh. Je to spíš řešení pro fanoušky lehkostí, kteří provozují turistiku v teplých měsících. Taková zařízení také nenabízejí regulaci plamene, což se hodí, když potřebujete něco ohřívat delší dobu, ale na mírném ohni.
VELMI DŮLEŽITÉ: do lihového vařiče nesmíte používat benzín nebo petrolej!
Příklady lihových vařičů jsou: Esbit Alcohol Cookset a Esbit Cookset Non Stick (model s připojeným stojanem, který umožňuje použití tuhého paliva).
Velmi lehké, minimalistické, po sbalení malé, fungující na hexymethyltetraminové kostky. Vyplatí se je zvolit, když máte k tomuto palivu přístup, a když jdete v létě a „nalehko“. Takový vařič bych si raději nebral v zimě a v situaci, kdy je potřeba velký horký plamen. Účinnost tuhého paliva je malá, i když na uvaření hrnce vody by měl stačit. Jsou vhodné hlavně pro krátké cesty s malým zavazadlem, protože vařič na tuhá paliva často váží méně než 100 gramů (např. váha nerezového vařiče Esbit na tuhá paliva je pouze 75 g!)
V horské turistice by se k takovému zařízení mělo přistupovat jako k „nouzovému“ – je to vychytávka, kterou můžete mít, ale nemělo by se jednat o Vaši základní výbavu. Vařiče na tuhá paliva jsou o něco oblíbenější v prostředí fanoušků survivalu, kde jsou spojovány se základním vybavením armády. Po desetiletí byl základním prvkem výbavy vojáka malý polní vařič od společnosti Esbit, na tuhá paliva v tabletách.
Na trhu se můžete setkat i s vařiči na dřevo (větve) – např. Robens Lumberjack Wood Spove. Pokud máte přístup ke dřevu, které je suché, a máte jej dostatek, budete mít palivo zdarma. Takové zařízení má obvykle podobu prolamovaného roštu s otvory pro přívod vzduchu a místem pro umístění nádoby. Pokud nás netrápí saze, které se usazují na dně hrnce, může to být ideální řešení pro přípravu večeře.
Wspomniany patent traktować należy jednak bardziej jako ciekawostkę, niż samodzielne Zmíněný patent je však třeba brát spíše jako kuriozitu než jako samostatné řešení. Nikdy bych takový vynález nebral jako jediný zdroj tepla. Turistické vařiče na dřevo jsou, v případě deště, spíše k ničemu, což vyžaduje, abychom u sebe měli i něco jiného: na plyn, líh nebo benzín.
Patří sice mezi plynové vařiče, ale jsou samostatnou skupinou. Nejde jen o vařič, ale spíše o ucelený systém skládající se z hořáku, nádoby s ohřívačem a ochrany proti větru.
Jak to funguje? Hořák je chráněn před větrem, což výrazně zvyšuje účinnost a činí systém kompaktním a velmi pohodlným. Samotná nádoba je vybavena radiátorem, tedy tepelným výměníkem, zvětšujícím kontaktní plochu s plamenem. Díky kombinaci sporáku a hrnce lze mnoho takových modelů zavěsit, například pod střechu stanu. Jedná se o kategorii turistických vařičů, jejichž obliba velmi rychle roste nejen v USA, ale i v Evropě.
Nejznámějším výrobcem integrovaných sestav je již léta americká společnost firma Jetboil, ale podobné vařiče nabízí i několik dalších známých značek, mezi které patří: MSR, Primus nebo Kovea.
I slabý vítr, rozdmýchávající žár plamene, výrazně prodlouží dobu vaření. Nejlepším receptem je použití kolem hořáku krytu z tenkého materiálu (většinou lehkého hliníku). Takový doplněk nejen chrání plamen před nárazy větru, ale také směřuje teplý vzduch pod hrnec, čímž zvyšuje účinnost varného systému. Tento malý detail umožňuje skutečnou úsporu paliva, takže ho nosím stále s sebou.
Existuje několik typů takových krytů:
Kryt může výrazně zvýšit účinnost vařiče, ale měl by být používán opatrně. Příliš blízké a těsné umístění krytu k vařiči může roztavit jakékoli plastové části – buď část vařiče, nebo nádobí (např. plastové rukojeti).
Přesný odhad potřebného množství paliva je věcí cestovatelské praxe. Na základě vlastní zkušenosti předpokládám, že velká kartuše, která pojme cca 450 g plynu, by měla v létě stačit na 20-25 dní, v zimě na 10 dní. Když používám plynový vařič, je to asi 50 gramů paliva za den. Všechny tyto hodnoty platí pro jednu osobu. Dvoučlenný tým bude potřebovat 1,5krát více paliva než samotář. Vždy je však lepší mít určitou rezervu.
Plynové kartuše nevyžadují žádnou zvláštní péči, i když by samozřejmě měly být chráněny před vysokými teplotami. Kapalné palivo by mělo být přepravováno pouze v láhvích se šroubovacím uzávěrem. Musí být dobře chráněno proti úniku.
A jedna poznámka nakonec: než si vezmete nový vařič na výlet, nejprve jej vyzkoušejte někde poblíž Vašeho domova. Zkontrolujte, jak funguje s Vašimi nádobami, zkontrolujte těsnost spojů a zda pasuje k Vašim kartuším nebo palivovým láhvím. Vyhnete se tak nepříjemným překvapením na začátku Vašeho dalšího horského dobrodružství.
[Přečtěte si více o podobných tématech: Sušené hovězí maso Beef Jerky – jak si ho připravit? Recept – krok za krokem]
