Léto je pro mnoho lidí nejpříjemnějším obdobím na horách: protože se dá vyrazit na túru nalehko, protože nahoře často fouká svěží vánek, protože i když zmokneme, v paprscích slunce rychle uschneme. A co podzim? Hm... Kratší den, nepříjemný vítr, a když nás potká déšť, tak už pro nás nebude osvěžujícím útěkem před horkem.
Pokud se i přesto nehodláme horské aktivity vzdát, měli bychom nyní udělat předsezónní prohlídku šatníku. Jedna z nejčastějších otázek při této příležitosti zní: jaká bunda do deště nás nejlépe ochrání v případě horšího počasí?
Plně větru a voděodolná, dokonale prodyšná a také extrémně lehká a super pohodlná… – to jsou vlastnosti dokonalé bundy. Bohužel nenajdeme modely, které by dokázaly získat maximum bodů v každé ze zmíněných kategorií.
Při výběru bundy se většinou musíme strategicky rozhodnout: chceme, aby oděv odolal těm nejextrémnějším lijákům (pak je prodyšnost většinou o něco horší), nebo je třeba klást důraz na lepší cirkulaci vzduchu (což může být spojené s mírně nižšími hodnotami, určujícími voděodolnost).
Výběr je jednodušší, pokud výrobci uvádějí následující parametry:
Jednotkou, která byla vytvořena pro stanovení voděodolnosti, jsou milimetry vodního sloupce. Čím vyšší hodnoty, tím větší je šance, že oděv v lijáku nenavlhne.
Jak interpretovat údaje ze specifikace? V outdooru se udává, že mezní hodnota, za kterou lze hovořit o plné voděodolnosti oděvu, je 10 000 mm H2O (což znamená, že bunda do deště by měla zvládnout vodní sloupec vysoký 10 000 mm, který působí na 1 m² materiálu).
Můžeme risknout prohlášení, že oblečení do deště s takovými parametry je již standardem. Renomovaní výrobci však neusínají na vavřínech a v kolekcích, věnovaných nejnáročnějším milovníkům hor, cílí na mnohem vyšší hodnoty – někdy přesahující dokonce 20 000 mm H2O.
Proč jsou tyto hodnoty tak přemrštěné? Můžeme v horské realitě očekávat déšť, který bude tlačit takovou silou? Ukazuje se, že inženýři v outdoorovém průmyslu se snaží předvídat různé scénáře. Oblečení, nabízející nejvyšší parametry, by tedy mělo plnit svůj úkol i při zvýšení tlakové síly, protože jsme si například sedli na mokrý povrch a do membrány se „tlačí“ voda.
Pokud chceme znát míru prodyšnosti, kterou bunda do deště nabízí, měli bychom ve specifikaci hledat níže uvedenou jednotku:
Do níže uvedeného seznamu jsme zařadili nejoblíbenější řešení, která nás dokážou, do určité míry, ochránit před deštěm. I když se jejich účinnost liší, neměli bychom žádnou kategorii škrtat úplně, protože každá z nich má, více či méně, početnou skupinu svých příznivců.
Fóliové výrobky jsou považovány za velmi dobře těsnící a vodu určitě nepropouští. Přestože jsou lehké a snadno se přepravují, a jsou dostupné téměř v každém horském bufetu, navíc jsou levné, tak je nelze považovat za zcela univerzální oblečení do deště. I když pomineme jejich krátkou životnost (smiřme se s tím, že jsou jednorázové), její další vlastnost je však nepřekonatelná. Přirozeným důsledkem oblékání plastových „oděvů“ jsou kapky potu, které – pod touto fólií – nemají kam odtéct.
Plast je záchranou variantou, „aktivovanou“ v případě nepřízně počasí, když nemáme po ruce efektivnější řešení. Využívají ho především nedělní turisté, špatně připravení na horskou turistiku. Díky plastovému plášti se sice vyhneme kontaktu s dešťovou vodou, ale je velmi pravděpodobné, že se u toho i hodně zapotíme.
Lze souhlasit, že touto kategorií začíná pořádné oblečení do deště. Skutečná ponča a pláštěnky jsou vyrobeny z odolných materiálů, jako je nylon a polyester.
I když se výrobci většinou zaměřují na nepromokavost, a prodyšnost zpravidla ustupuje do pozadí, tak celkovou situaci zachraňuje: volnější střih a – u některých modelů – i větrací otvory. Zlepšují cirkulaci vzduchu, i když k ideálu mají většinou hodně daleko.
I přes takové nedokonalosti mají ponča a pláštěnky stále poměrně hodně příznivců. Toto nadšení může být způsobeno sentimentem ke starým skautským oddílům. Jindy to však může být také výrazem uznáním jejich funkčnosti. Stačí jen pár plynulých pohybů k tomu, abychom byli my i náš batoh chráněni proti kapkám deště (což oceníme, pokud nemáme po ruce obal na batoh).
Strój tego typu ma przewagę nad kurtkami także w innej kwestii: poncha i peleryny częściowo osłaniają Tento typ outfitu má oproti bundám výhodu i v dalším aspektu: ponča a pláštěnky zakrývají částečně i nohy. A co víc: šikovní adepti na skauting dokážou takové oblečení proměnit v … celtu. Ne na každý výstup se však pončo hodí. Mírně volnější a delší střih znamená, že na stezkách s kovovými pomůckami nebo při procházení houštím hrozí zachycení o vyčnívající kovové prvky nebo větve.
Membrána, která je dnes mimořádně populární, pochází z konce 60. let XX. století, kdy Bob Gore vynalezl ePTFE – materiál plný mikroskopických pórů. Dost malých, aby se skrz ně nepromáčkla kapka vody, ale zároveň dost velkých na to, aby tudy mohla unikat vodní pára. Tento nápad, patentovaný W.L. Gore & Associates, začal rychle zajímat outdoorový průmysl, se kterým je dnes GORE-TEX® nejtěsněji spojen.
Materiál vynalezený Bobem Gorem skvěle reagoval na potřeby fanoušku hor, pro které byly dříve známé způsoby ochrany před deštěm nejčastěji zdrojem nepohodlí způsobeným zvýšeným pocením.
Membrána je kompromisním řešením. Na jednu stranu nabízí vysokou voděodolnost (ne však vodotěsnost), na druhou stranu je docela prodyšná (i když je třeba mít na paměti, že i sebelepší membrána bude vždy další bariérou pro odpařující se vodu).
Přestože pozici nezpochybnitelného lídra na trhu stále zaujímají produkty s logem GORE-TEX®, špičkové značky navrhují i řadu vlastních řešení, která se mohou skrývat pod názvy, jako je např.: HyVent i DryVent (The North Face), Powertex® (Salewa), Omni-Tech™ (Columbia), MemBrain a NanoPro (Marmot).
Nezapomínejme na membránu The North Face FUTURELIGHT™. Tento inovativní laminát nabízí – podle jeho tvůrců – prodyšnost na dříve nedostupné úrovni, díky čemuž má šanci udělat revoluci na outdoorovém trhu. FUTURELIGHT ™ je nový patent, protože měl premiéru ve vybraných produktech z podzimní kolekce 2019. Čas ukáže, zda se lidem na horách bude tento způsob uvažování o membráně líbit.
Vlastnosti membrány jsou jedna věc, ale stejně důležité je celé „prostředí“, ve kterém funguje. A zde se dostáváme k pojmu laminát, který můžeme jednoduše popsat jako způsob spojení membrány s materiálem bundy. Důležité funkční vlastnosti budou záviset na tom, jaké řešení bylo v případě konkrétního modelu zvoleno.
Membránové oblečení se používá celoročně, i když – což je zajímavé – jeho účinnost není vždy stejná. Jsou lidé, kteří se oblečení s membránou v letních měsících vzdávají, protože právě tehdy je jeho prodyšnost na nejnižší úrovni. Tento parametr se zlepšuje, až když se venku ochladí. Magie? Kdepak, jen fyzika!
V popisovaném případě se jedná o proces výměny tepla, kterému prospívá rozdíl teplot a vlhkosti. Pokud je naše námaha intenzivní a hodně se potíme, venku je zima a vzduch je suchý, výměna tepla bude mnohem lepší než při méně intenzivní aktivitě, prováděné za teplého, ale vlhkého dne.
Na závěr malá poznámka k samotnému používání. Ani sebelepší membrána nesplní očekávání, které do ní vkládáme, pokud dovolíme, aby se v ní ucpaly póry. Nejčastěji se to stane, když je bunda špinavá nebo promočená, proto je důležitá správná údržba a impregnace tohoto druhu oblečení.
Tato kategorie oblečení má trochu jiný úkol: bundy zvané windbreakers nebo windshirts mají být lehké a mají nás, především, chránit před pronikavými nárazy větru. Odolnost vůči vodě je až na dalším místě, proto nemají membrány.
Přestože větrovky nepatří do skupiny bund do deště, výrobci využívají patenty, díky kterým se dokážeme ubránit méně intenzivním srážkám. Vrchní vrstvu mohou tvořit například husté tkaniny, které jsou podpořeny impregnací DWR (Durable Water Repellent). Toto uspořádání umožňuje, aby voda stékala po materiálu efektivněji a zanechávala jej déle suchý.
Impregnace nezaručí, že nezmokneme, ale je schopna dlouhodobě odolávat „útočícím“ kapkám. Získáváme tak další čas, který nám – za příznivých okolností – umožní dojet do chaty nebo k autu.
Větrovky si poměrně často vybírají turisté, kteří preferují kratší trasy, se spoustou přístřešků. Dobře fungují i v situacích, kdy chceme jít nalehko a případné promoknutí nám nezpůsobí mnohahodinový diskomfort.
Tento typ outdoorového oblečení má, oproti membránovým bundám, i některé výhody. Obvykle poskytuje o něco lepší prodyšnost, takže se jedná o lepší volbu pro běžce a cyklisty.
Softshell byl vyvinut pro lidi, pro které je prioritou ochrana proti větru a prodyšnost, naopak nepromokavost je pro ně méně důležitá. Klasické softshellové oblečení tedy není součástí oblečení, které je připraveno odolat dešťovým podmínkám. No jo, jenže na trhu se objevil výrobek, který se odvrátil od původní myšlenky.
Mluvíme zde o softshellu s membránou, která ještě lépe chrání před větrem (to je úkol pro membránu), ale vyznačuje se i zvýšenou voděodolností (softshellové oblečení má k typickému hardshellovému oblečení trochu daleko a při dlouhém a intenzivním dešti asi promokne).
Nevýhodou je rozhodně horší prodyšnost než u klasické softshellové verze (i když by měla být vyšší než v případě membránového oblečení). Vyplatí se při hledání bundy do podzimní plískanice prohledat i tuto kategorii oblečení? Rozhodování bude jednodušší po přečtení našeho článku o softshellovém oblečení.
Materiál, ze kterého je bunda vyrobena, není to jediné. Snahu inženýrů, vyvíjejících stále modernější membrány, může zničit například méně pečlivé zpracování nebo nepříliš promyšlený střih. Ďábel se skrývá v detailech a při nákupu bundy, která nás má chránit před nepřízní počasí, stojí za to věnovat pozornost těmto detailům:
