Jeden z nejvyšších vrcholů Kavkazu. Pro mnohé z nás je to první pětitisícovka a hora, na které si zvedáme laťku po úspěších v Tatrách a Alpách. Populární, zdánlivě technicky nenáročný, přesto dokáže vycenit zuby a ověřit naše dovednosti a přípravu.
Jak vylézt na Kazbek? Jak se na takový výšlap připravit? Tento článek popisuje kroky, které je třeba absolvovat při cestě na další vrchol. V příštím článku se budu zabývat nezbytným vybavením. Zvu Vás ke čtení.
Kazbek je někdy označován za nejkrásnější vrchol Kavkazu. Často je také považována za technicky nenáročnou horu. Přestože při pohledu z údolí zaujme svou siluetou, která převyšuje všechny hory v okolí, nemusíte být profesionální horolezci, abyste na tomto vrcholu stáli. A přitom to není hora, na kterou budete stoupat „s rukama v kapsách“. Kazbek může být nebezpečný zejména pro lidi bez znalostí a zkušeností. Bohužel má pověst lehké hory, což má za následek, že každoročně přitahuje velké množství špatně připravených turistů.
Pro mnohé z nás je tato hora první pětitisícovou horou. Někdy dokonce – i první vysoký vrchol vůbec. Může se tedy jednat o první kontakt s:
Kazbek v plné kráse (fot. autor)
Kazbek je hora, na kterou zkušený turista dosáhne. Pokud máte za sebou alespoň základní zimní zkušenosti, můžete to dotáhnout až na vrchol. Ale! Abyste to zvládli sami, musíte mít vysokohorskou praxi. To znamená, že se dokážete sami pohybovat po ledovci, ovládat cepín, zajistit partnera a vytáhnout ho z trhliny. Pokud žádného nemáte, můžete se dostat do problémů, když se vydáte na cestu sami. V takové situaci je lepší využít pomoci průvodce.
Hm – na tuto horu se organizují zimní výšlapy. Na Kazbek je možné vylézt i v lednu/únoru, ale nestabilní počasí, silný vítr a teploty klesající až k -30°C z něj udělají cíl pouze pro zkušené horolezce, ostřílené vícedenními dobrodružstvími. Pokud uvažujete o dosažení vrcholu v zimě, stačí vědět, co děláte, a cítit se v pěti tisících metrech jako ryba ve vodě. Pokud však právě děláte své první krůčky ve vysokých horách – na zimu raději zapomeňte.
Léto je pro Kazbek tím správným obdobím. Na Kavkaze začíná kolem 10. – 20. června a trvá do poloviny, někdy až do konce září. Letní prázdniny jsou obdobím nejstabilnějšího počasí a nejvyšší návštěvnosti.
Znám lidi, kteří cestovali do Gruzie po souši kolem Černého moře. Ba! Znám dokonce člověka, který došel na Kavkaz ze střední Evropy pěšky! Předpokládám však, že Váš kalendář je napjatý a budete se muset někdy také vrátit do práce a k rodině …
Letecky se můžete dostat do dvou měst v Gruzii: Tbilisi a Kutaisi. Čím se tato města liší? Vzdáleností, kterou musíte ujet, abyste se dostali na vrchol. Kutaisi leží na západě země, a přestože se let s nízkonákladovými aerolinkami může zdát lákavou možností, strávíte na místě téměř celý den v maršrutce nebo stísněném minibusu. Přibližně 3-4 hodiny pojedete do hlavního města Tbilisi, kde přestoupíte do Stepantsmindy (ruský název: Kazbegi). Tato druhá etapa trvá další 3-4 hodiny přes hory, po gruzínské vojenské cestě, přes hřeben Velkého Kavkazu. Vzhledem k tomu, že mnoho letů přistává v Kutaisi večer, může to znamenat cestování v noci nebo ztrátu času na přenocování ve městě.
Asi nejfotografovanější pohled na Gruzii – Cminda Sameba (fot. autor)
Druhým řešením je let do hlavního města Gruzie, varianta – dle mého názoru – časově výhodnější. Přistáváte za svítání, velmi rychle najdete maršrutkový spoj do Kazbegi, kde budete kolem poledne. Budete tak mít čas poznat oblast, sehnat si zásoby a odpočinout si, než se vydáte na vrchol. Město je posledním místem, kde najdete obchod, bankomat, několik (dobrých!) restaurací a půjčovnu vysokohorského vybavení. Dá se tam koupit i plyn do vařiče.
Někteří horolezci se ihned po příjezdu do Stepantsminda / Kazbegi chystají vyrazit na horu. Mnohem lepší je však odpočinout si a strávit první noc ve městě. Najdete tam mnoho penzionů a cena ubytování nepřesáhne 50 lari (asi 50 PLN). Využijte první den k vydechnutí, posledním nákupům a získání informací o aktuálních podmínkách. To poslední můžete získat i v polštině – poskytnou Vám je zaměstnanci polsko-gruzínské turistické agentury Mountain Freaks na hlavní ulici (Kazbegi 44).
V masivu Kazbek nejsou k zahájení horských aktivit potřeba žádná povolení ani propustky. Je pravda, že se nacházíme v hraničním pásmu s Ruskem (přesněji Osetií), ale to neznamená, že zde jsou nějaké povinné formality. Ani tady neexistují – naštěstí! – “povolovací” systémy, běžné v Himalájích, Nepálu.
Důležitou otázkou však může být pojištění. V případě pětitisícovky musí jít o pojištění extrémních sportů, zahrnující evakuaci vrtulníkem a vztahující se na místa nad 5000 metrů. V praxi existuje spousta společností, které takové pojištění nabízejí, ale fanouškům hor lze doporučit, např. rakouský Alpenverein – OEAV, který určitě stojí za zvážení.
Trasa na Kazbek (fot. Google Earth)
Výstup na vrchol začíná v Kazbegi, ve výšce 1800 m nad mořem.
První etapa je nejkratší, i když může být skličující. Z města je to 1,5 – 2 hodiny ke Kostelu Nejsvětější Trojice (Cminda Sameba), který je vidět nahoře. Silueta chrámu je jedním z nejfotografovanějších motivů v Gruzii, najdete ji na polovině místních pohlednic, každém albu a patří k místům, které byste, při návštěvě této země, měli spatřit. První kroky s těžkým batohem mohou bolet, stezka je jednoduchá, i když dost strmá, vede asi 400 m nahoru, přímo ke klášterní budově.
Pokud se tomuto úseku chcete vyhnout, můžete si pronajmout auto, které Vás tam odveze. Jízda po úzké horské silnici trvá půl hodiny, náklady na pronájem auta 4×4 jsou 50-70 lari.
První etapa treku je poměrně strmá, vede asi 400 m nahoru (fot. autor)
Za kostelem se cesta stává o něco lehčí. Vede na sever, přes široké sedlo průsmyku, za kterým začíná pozvolné stoupání. Nyní Vás čeká pár hodin výstupu k vrcholu, který se občas vynoří zpoza travnatých hřebenů. Přestože zde nejsou žádné značky, nelze se ztratit. V tomto úseku vede cesta na Kazbek stále do kopce. Po cca 3-4 hodinách dorazíte na charakteristický bod průsmyku Arsha (cca 3000 m vysoký). Zde se Vám naskytne nádherný výhled na celý masiv Kazbek, pod Vámi ledovec Gergeti a v dálce, na úpatí hory, je vidět malá tečka Meteostanice, která se stane výchozím bodem. V průsmyku je dobré se zastavit na delší dobu – nebo zde dokonce i přespat.
Proč přespat, když jsme ještě nedosáhli základny pod vrcholem a více než polovinu cesty máme za sebou?
Výška, ve které se nacházíte, je hranice, kde o sobě již dává znát zředěný vzduch. Samozřejmě je možný 7-8 hodinový skok z Kazbegi přímo k Meteostanici, ale znamenalo by to zdolat téměř 2 kilometry vertikálně. Takové převýšení se Vám může nevyplatit a některé turisty doslova srazí na kolena. I když jste teprve na úpatí hory, vyplatí se začít dobrou aklimatizací. Proto doporučuji: strávit noc v oblasti Arsha Pass, což Vám výrazně zlepší aklimatizaci na cestě na vrchol. Zabrání také tomu, abyste se na základně cítili špatně. Nejlepší místo k pobytu je pod horským průsmykem, s pramenem vody hned vedle něj.
Další den následuje sestup do údolí a výstup na skalnatý hřeben směrem k ledovci Gergeti. Tento úsek tvoří stabilní, ale rozpraskaný ledový jazyk. V létě tudy vede vyšlapaná stezka, vyhýbá se nebezpečným zónám, ale přesto je potřeba si dávat pozor. Na vzdálenosti cca 1 kilometru může být nutné použít mačky. Na druhé straně ledovce vede cesta po křehkém svahu, nad kterým se nachází Meteostanice – hlavní základna u Kazbeku. Cesta k němu z průsmyku Arsha trvá asi 4 hodiny.
Meteostanice, na rozdíl od svého názvu, není meteorologická stanice. Není to ani výzkumné zařízení. Je to stará, mírně opotřebovaná budova, kde gruzínští horolezci provozují úkryt. Objekt nenabízí mnoho vybavení, ale je to jediné ubytování v okolí. Uvnitř jsou pokoje s palandami na spaní (musíte mít vlastní spacák a karimatku), společná jídelna a kuchyň hostitelů. Po příjezdu byste se u nich měli ohlásit, zapsat se do knihy zápisů a zaujmout místo v jedné z místností.
Cena za jednu noc ve stanici vyjde asi na 40 lari na osobu. Je také možné postavit si vedle budovy stan – cena je mnohem nižší: 10 lari za každý stan. V červenci a srpnu může být stan lepším řešením, protože v budově nemusí být dostatek míst a blízkost cizích lidí na pokojích může být nepříjemná: chrápání, noční výšlapy na vrchol a další podobné atrakce mohou narušovat Váš spánek.
Na druhou stranu přenocování uvnitř nabízí více prostoru a je teplejší než stan. Je možné si jej zarezervovat již v Kazbegi – lze navštívit již zmiňovanou turistickou agenturu.
V Meteostanici není příliš mnoho výdobytků civilizace. Voda se bere z pramene (vyplatí se převařit nebo přefiltrovat), vaří se na vlastních vařičích, a záchod… no, je to mírný kulturní šok a nejméně atraktivní prvek času stráveného v Meteu.
Důležitá poznámka: v Meteu musíte být 100% soběstační. Není zde možné nakoupit plyn ani jídlo.
Stanice je místem, kde zůstanete déle. Vrchol je asi 1350 metrů nad Vámi, což je příliš mnoho na to, abyste na něj hned vylezli. Nezbytný je aklimatizační výšlap. V ideálním případě byste si měli v Meteu vyhradit další den na krátkou exkurzi nad 4000 metrů. Jsou dvě možnosti:
Výhodou toho druhého je, že se seznámíte s trasou, kterou budete zdolávat další noc. V oblasti je několik dalších vrcholů, na které lze vylézt kvůli aklimatizaci, ale vyžadují delší výstup nebo přechod ledovcem.
Svatyně stojící na skalách v nadmořské výšce cca 3900 m. (fot. autor)
Výstup na vrchol se odehrává v noci. To je ta nejméně příjemná chvíle: po krátkém spánku je potřeba sbalit batoh, obléknout se a vyrazit do mrazu a větru. Neexistuje nic, čím byste si to mohli ulehčit. Za dobrých podmínek trvá dosažení vrcholu a návrat z něj 10-14 hodin. Stojí za to stát na vrcholu ráno, to znamená vyjít kolem 2. hodiny ranní. Doporučuji si sbalit vybavení a připravit si sadu oblečení tak, aby bylo hned po probuzení po ruce – čím méně hektického hledání, tím lépe pro Vás i Vaše spolubydlící. Vezměte batoh, dejte si vařit vodu na čaj a do termosky naberte alespoň 1 litr. Dejte si vydatnou a chutnou snídani. Nezapomeňte baterku, a hlavně teplé oblečení.
Za Meteostanicí začíná výstup směrem k ledovci. Jdete po úpatí východní stěny Kazbeku, až minete dva body: Bílý kříž a Černý kříž. O něco dále začíná ledovec Gergeti. Zde si nasaďte mačky, přivažte se lanem k partnerům a připravte si cepín.
Zpočátku se nemusí zdát, že se terén vůbec změnil, ale je to jen zdání, protože rychle uvidíte, že místo kamení máte kolem sebe přikrývku bílého ledu. Je klamně hladká, ale ve světle baterky jsou v ní vidět trhliny, některé otevřené, jiné pokryté sněhem. Tohle je dost riskantní část. Někteří lidé cítí pokušení projít se blízko skalní stěny, ale je to nebezpečné kvůli kamenům, které odtud padají. Když se blížíte k ledovci, můžete vidět stopy svých předchůdců, ale nejsou příliš dobrým vodítkem: Gergeti je dynamický ledovec a struktura trhlin se na něm poměrně rychle mění. Je bezpečnější spoléhat se na vlastní zkušenost a pozorování než slepě následovat staré stopy.
Noční akce na Kazbeku (fot. autor)
Při odchodu z Meteostanice ve 2 hodiny ráno, kolem 5. hodiny ráno uvidíte první záblesky slunce. Do této doby by měl Váš tým dosáhnout plošiny ve výšce 4400 – 4500 metrů. V této oblasti se ledovec rozšiřuje a přestává být řekou ledu, která vyplňuje údolí, a stává se bílým úsekem bez jasné struktury. Plošina je místo, kde se cesta na Kazbek stáčí o 90 stupňů doprava a nahoru, a vede po výrazném hřebeni. Tímto hřebenem probíhá hranice s Ruskem a silnice traverzuje stráň na jejím levém svahu na severní straně. Traverz není technicky náročný, ale mírně exponovaný a hlavně – už je skoro 1000 metrů nad Meteostanicí. Zde je již zřetelně cítit zředěný vzduch.
Moje rada zní: nepřehánějte to při výstupu na ledovec pod plošinou, protože právě na traverzu pod vrcholem budete potřebovat spousty sil. Také těch psychických. V nadmořské výšce asi 4 800 m minete malou ledovou bariéru, abyste se pak dostali do průsmyku pod vrcholem ve výšce asi 5 000 m.
Poslední etapou je prudké stoupání, několik desítek metrů svahu se sklonem cca 40°, na hlavní vrchol. Toto je poslední zkouška síly. Za ní je vrchol a radost z dosažení 5047 metrů! Vrchol je jako malý výběžek, jako by byl zavěšený ve vzduchu. Za dobrého počasí uvidíte kolem sebe panorama Vysokého Kavkazu, včetně vzdáleného Elbrusu, nekonečné moře bílých štítů… a údolí Kazbegi pod sebou, díky čemuž si uvědomíte, že je to jen polovina Vaší cesty : ).
Na ledovci – nejedná se o nejlepší místo na výlety o samotě (fot. autor)
Návrat z vrcholu vede stejnou cestou. A zatímco Vy i Vaši partneři budete pravděpodobně velmi unavení, závěrečná fáze vyžaduje zvláštní opatrnost, která je opravdu nezbytná. V poledním slunci sníh na ledovci změkne a sněhové mosty budou méně stabilní, takže návrat může být riskantnější než výstup.
Sestup z vrcholu trvá 4-6 hodin. Pokud vše půjde dobře, dorazíte do Meteostanice kolem 12 – 14. hodiny. Teoreticky je možné sbalit batoh a ihned sestoupit do údolí do městečka – ale to jen v případě, že máte hodně sil. V praxi většina horolezců zůstává v Meteu ještě jednu noc, aby druhý den v klidu zahájili sestup do Kazbegi.
1. Trénink
Mnoho lidí přijíždí do Kazbeku v rámci krátké dovolené, často přímo od svého pracovního stolu. I když to může v případě mladých a trénovaných horolezců fungovat, nedostatek pohybu před expedicí může znamenat ztrátu formy při výstupu a menší šance při lezení. Při plánování své pětitisícovky se vyplatí předem myslet na stálý tréninkový režim. I kdyby to byl „jen“ běh nebo plavání – pár hodin cvičení týdně navíc Vás udrží v kondici a zabrání zranění.
2. Dovednosti (nebo spíše jejich absence)
Lidé, kteří teprve trénují používání maček a brzdění cepínem, jsou běžným jevem pod Kazbekem, Mont Blancem, Elbrusem a dalšími oblíbenými vrcholy. V technicky nenáročných horách může takové rychlé učení stačit, ale ve skutečné nouzi je lepší mít určité chování již „v krvi“. Pád do trhliny, sklouznutí partnera ze svahu atd. – zde by akce měla být automatická. Pokud si s ovládáním zimní výbavy nevíte rady, je lepší se to naučit předem, pod dohledem zkušené osoby.
Jak vylézt na Kazbek? Výchozím bodem je Kazbegi – malebné městečko ležící ve stínu majestátní pětitisícovky (foto autor)
3. Na koni
Na cestě z Kazbegi ke stanici Meteo a zpět je možné si pronajmout koně, který nám pomůže odnést část zavazadel. Je to velká pomoc, protože přenášená hmotnost se pak sníží na polovinu. Cena takové služby je 350 lari.
4. Nocleh na náhorní plošině
Spaní v Meteostanici má mnoho výhod: přístup k vodě, prostor v budově, připravené místo na spaní. Má to jedinou nevýhodu: v den výstupu na vrchol musíte překonat přes 1300 metrů převýšení. Pro zkrácení této etapy a zároveň lepší aklimatizaci si některé týmy po pobytu v Meteu staví stany na náhorní plošině Kazbek, cca 4450 m. To sice zkracuje nástup, ale představuje poměrně velké riziko. V případě špatného počasí nemá takový předsunutý tábor žádnou ochranu proti větru a sněhu. Když tam táboříte, musíte být schopni přežít opravdu nepřátelské podmínky.
5. Lékařská pomoc
Pro mnohé z nás je Kazbek první skutečně vysokou horou. Již vstup do Meteostanice může, pro některé z nás, znamenat určité zdravotní problémy, a dokonce i výškovou nemoc. Sledujte své tělo a v případě potřeby sestupte, a když budete muset, nebojte se požádat o pomoc. Na stanici už několik sezón slouží polští záchranáři z týmu „Safe Kazbek“. V případě potřeby poskytují rady a pomoc.
