Rossignol Motion Trail Vest M
3224 Kč
Může být nějaká aktivita přirozenější a jednodušší než běhání? Stačí pár bot a trocha motivace. Pozitivní účinky běhání jsou vidět téměř okamžitě, a tak běháme stále ochotněji a častěji, dostáváme se dál a výš. Tehdy se ukáže, že bude potřeba poohlédnout se i po dalším vybavení.
Postupné zvyšování vzdálenosti je pro běžce naprosto přirozený proces. Kromě čistě fyzické výzvy se ale ve chvíli, kdy na trase netrávíte jen několik desítek minut, ale někdy i několik a později dokonce několik desítek hodin, objevuje problém, který se na krátkých tratích nevyskytuje. Je přece potřeba vzít si s sebou zásobu vody, něco k jídlu a rozumné je mít také nepromokavou bundu nebo mapu. Do kapes se to všechno nevejde, běh s čímkoli v rukou v podstatě nepřipadá v úvahu, takže jediným rozumným řešením je pořídit si běžecký batoh.
Přečtěte si také:
Začněme tím, že vyvrátíme mýtus, podle kterého je běžecký batoh něco, co by se na krátké vzdálenosti nemělo nosit. Je pravda, že po takovém vybavení se sahá častěji tehdy, když máte v plánu strávit na trase více než 2 nebo 3 hodiny. Neexistuje však žádný rozumný argument, který by vylučoval použití batohu na kratší trase. I hodinový trénink může probíhat v podmínkách, kdy se batoh bude hodit. Pokud je počasí nejisté, můžete v něm mít nepromokavou bundu. V horku si s sebou můžete vzít dostatečnou zásobu vody. Běžecký batoh na krátkou nebo střední vzdálenost rozhodně není zbytečný přepych. Někdy je to prostě pohodlnější.
Běžecké batohy – podobně jako ty lezecké nebo trekingové – mohou mít různý objem. Ty nejmenší začínají na 3–5 litrech a ty největší, přestože stále jde o běžecké batohy, se mohou blížit 20 litrům. Liší se počtem kapes, úchytů i systémy nastavení, zkrátka možností a rozhodnutí, která bude potřeba udělat, není málo. Nejjednodušším pravidlem je samozřejmě vybírat objem batohu podle vzdálenosti. Čím delší trasu máte před sebou, tím více místa v batohu bude potřeba. Pokud plánujete strávit na trase několik hodin, bude nutné vzít si věci, které při krátkém tréninku nejsou nezbytné, například nepromokavou bundu.
Nejdůležitější u běžeckého batohu je, aby dobře seděl na těle. Nesmí se posouvat, klouzat ani poskakovat. Nesmí odírat na krku, v podpaží ani kolem ramen. Je potřeba si ho vyzkoušet stejně jako boty nebo jakoukoli jinou část oblečení. Ideální je naložit ho a proběhnout se s ním alespoň několik minut na běžeckém pásu.
Přečtěte si také:
Abyste vybrali dobrý běžecký batoh, je nejprve potřeba určit, jaké požadavky by měl splňovat. Tyto nároky samozřejmě do určité míry závisí na tom, v jakých podmínkách a na jaké vzdálenosti ho budete používat. Lze ale určit několik vlastností, které budou společné pro dobré běžecké batohy.
Běžecký batoh by měl být co nejlehčí. Je to parametr, který do určité míry samozřejmě souvisí s objemem batohu. Větší batoh musí vážit o něco víc. To je další argument pro to, nevybírat zbytečně velký batoh „do zásoby“. Pokud se nechystáte brzy absolvovat ultramaratonské vzdálenosti a trávit na trase desítky hodin, batoh s objemem 15 litrů nebo více bude zbytečný. Běžecké batohy stejně jako jiné výrobky stále častěji využívají ultralehké, vysoce moderní materiály. Při tak malých rozměrech je ale přínos poměrně malý a pokud se neúčastníte sportovního závodu, rozdíl několika desítek gramů nehraje zásadní roli.
To je jedna z nejdůležitějších věcí, na které je potřeba při výběru běžeckého batohu myslet. Za prvé musí mít střih odpovídající vaší postavě. Batoh by měl co nejlépe přiléhat, aby se při pohybu neposouval. Za druhé je důležité nastavení, tedy systém zapínání vpředu a elastické panely na bocích. Běžecké batohy nemají bederní pás a celá hmotnost se nese na ramenou a zádech.
Důležité je také to, aby batoh nebyl příliš velký. Takové výrobky jsou sice většinou ušité z elastických tkanin a někdy umožňují kompresi, tedy přizpůsobení velikosti obsahu. Přesto se nedá pohodlně běžet s 12litrovým batohem naplněným věcmi, které by se vešly do 5litrové běžecké vesty. I přes veškerou snahu bude uvnitř vždy něco poskakovat. Úkolem batohu nebo běžecké vesty není jen přenášet výbavu, ale přenášet ji pohodlně a bezpečně.
V této otázce neexistují žádná pevná pravidla. Kapes musí být tolik, aby se do nich pohodlně vešlo vše, co musíte mít s sebou. Praktičtější je větší počet kapes, protože si pak můžete výbavu lépe rozdělit. Nepromokavá bunda zvlášť, náhradní ponožky zvlášť atd. Pokud má každá věc své místo, vše se snáze hledá a je menší riziko, že při vytahování jedné věci za běhu ztratíte jinou.
Velmi užitečná je nepromokavá, bezpečná kapsa, do které lze uložit doklady nebo jiné předměty, které za žádných okolností nesmějí promoknout. Pokud ji batoh nemá, může ji nahradit pevný uzavíratelný sáček.
Bez ohledu na vzdálenost musí být v běžeckém batohu vždy jedna věc – voda. Batohy a běžecké vesty nejčastěji nabízejí dvě možnosti. Jednou z nich je možnost umístit dovnitř batohu rezervoár hydratačního systému. Vyplatí se věnovat pozornost tomu, zda má batoh univerzální závěs na rezervoár, nebo vyžaduje použití konkrétního hydratačního systému se specifickým uchycením. Měl by umožňovat vedení hadičky s náustkem na oba ramenní popruhy. Je to sice otázka zvyku, ale při dlouhé zátěži je potřeba si věci co nejvíce usnadnit.
Druhou možností jsou softflasky nebo lahve umístěné v kapsách na přední straně batohu. Mají mnohem menší objem, ale snáze se kontroluje, kolik tekutiny v nich zbývá. Používání obou řešení zároveň také umožňuje nalít do rezervoáru něco jiného než do softflasků. V rezervoáru můžete mít například vodu a v softflaskách iontový nápoj pro sportovce. Na dlouhé trase mohou být 2 nebo 3 litry v rezervoáru nedostačující a tehdy se dodatečný objem ve flascích hodí.
Při horských bězích, zejména na strmých stoupáních, se používají hole. Když se ale trasa narovná nebo vede z kopce, většina běžců je nepoužívá. Samozřejmě lze běžet s holemi v rukou, ale je to nepohodlné a někdy i riskantní. Běžecké batohy a vesty proto vždy mají nějaký systém, který umožňuje uchycení složených holí. Způsobů, jak hole připevnit, je spousta. Lze je upevnit vpředu, na jedné nebo druhé straně, případně i šikmo. Mnoho lidí připevňuje hole vodorovně zezadu pod hlavní komoru.
Na trailových závodech jsou často vidět touly na hole připevněné k vestám. Je to sice malá hmotnost navíc, ale výhodou je možnost bleskově hole z takového toulce vytáhnout nebo do něj uložit, bez nutnosti zápasit s popruhy nebo gumičkami.
Rostoucí popularita trail runningu a stále větší počet závodů, zejména na ultradlouhých tratích, způsobily, že běžecké batohy prošly výrazným vývojem. Objevily se modely, které se od sebe značně liší a jsou navržené pro konkrétní situace. Výkonnostní běžci potřebovali důsledně minimalistická řešení, a tak se na trhu objevily běžecké vesty. Dnes toto řešení volí většina běžců.
Pokud pro vás běhání není jedinou formou aktivního trávení volného času, můžete zvolit univerzálnější model, tedy běžecký batoh. Obvykle má objem přes 10 litrů a některé modely nabízejí i více než 20 litrů. Je to vybavení, které se osvědčí nejen při běžeckém tréninku, ale například i na pěších túrách nebo při speed hikingu. Stejně dobře může posloužit také jako cyklistický batoh nebo při tréninku na běžkách. Zkrátka všude tam, kde si potřebujete vzít nějakou výbavu, ale klasický batoh s konstrukcí by byl zbytečný.
Oproti malým trekingovým modelům se běžecké batohy liší střihem a konstrukcí nosného systému. Zádový panel těchto batohů má ergonomický tvar, který kopíruje křivky těla. Nejčastěji nemají jeden, ale dva hrudní popruhy. Někdy konstruktéři přidávají i třetí dole na batohu, který pomáhá ještě lépe stabilizovat zátěž.
Běžecká vesta je konstrukce, která má na jedné straně zajistit co nejvyšší komfort při pohybu a na druhé straně být co nejlehčí. Je to jednoduše lehká minimalistická konstrukce, do které jsou na vhodných místech všity kapsy. Běžecké vesty obvykle nesahají pod lokty a jen zřídka nabízejí objem větší než 10 litrů. Na přední straně běžecké vesty je více prostoru než na ramenních popruzích batohu. Počet kapes je tedy vyšší a jsou lépe přístupné.
Vpředu se místo hrudních popruhů, jako u batohu, nejčastěji používá systém „šněrování“, který umožňuje přesné přizpůsobení vesty tělu. Objevují se také modely zapínané vpředu na zip, podobně jako běžná bunda nebo mikina. Protože běžecké vesty přiléhají k tělu běžce mnohem větší plochou, používají se všude, kde je to možné, prodyšné síťované panely, které usnadňují odvod přebytečného tepla a odpařování potu z povrchu oblečení.
Pokud s běháním mimo asfalt teprve začínáte a běháte spíše kratší trasy, nemusíte si na trénink brát mnoho věcí. Můžete se rychle vrátit domů nebo k autu zaparkovanému na lesním parkovišti, pokud se například zhorší počasí. Na delších trasách se ale situace výrazně komplikuje. Je potřeba vzít si s sebou víc věcí, protože návrat nebo dosažení cíle už nebude tak rychlé. Každý běžec má svou „základní výbavu“, kterou si balí na delší trasy, ale vždy v ní nechybí těchto několik prvků.
Výbava běžce je ve srovnání s vybavením turistů nebo cyklistů mimořádně skromná. Vyplývá to z povahy této aktivity. Výběr toho, co si vezmete s sebou na trasu, musí být pečlivě promyšlený, protože každý gram navíc představuje vyšší zátěž pro klouby a svaly. To může vést k nižší dynamice a rychlejšímu úbytku sil.
Samostatnou kapitolou je účast na závodech. Pořadatelé uvádějí seznam povinné výbavy a v batohu nebo vestě musí být místo na všechno, co je na takovém seznamu uvedeno. Někdy bývá velmi podrobný, například přesně určuje, co má obsahovat lékárnička nesená v batohu. Často se také stává, že kvůli změně předpovědi počasí se na poslední chvíli ukáže, že je potřeba vzít si s sebou nejen nepromokavou bundu, ale i kalhoty. Když se tedy hlásíte na závod, je potřeba s tím počítat a vybrat batoh s odpovídajícím objemem.
Někdy je i vesta s malým objemem zbytečně velká. Na krátké vzdálenosti není potřeba brát si tolik věcí, aby zaplnily několik litrů objemu takového vybavení. Jsou také tací, kteří bez kompromisů směřují k absolutnímu minimalismu. Právě pro jedny i druhé vznikly speciální běžecké pásy. Zjednodušeně řečeno jde o specifický druh ledvinky, ale ve verzi přizpůsobené potřebám běžců.
Kromě kompaktních rozměrů a nízké hmotnosti je výhodou takových pásů také to, že nezakrývají záda, a jsou tak účinnější než i nejlepší ventilační systémy používané u batohů. Běžecké pásy mají nejčastěji místo na jednu nebo dvě lahve a kapsu na svačiny. Modely určené pro ty, kdo berou trailový trénink o něco vážněji, mohou být vybavené systémem uchycení holí a propletenou gumou, za kterou lze zastrčit sbalenou nepromokavou bundu.
Přečtěte si také:
