Kam v Gruzii vyrazit na celodenní nebo několikadenní trek? Jak se připravit na kavkazské putování?
Z všeobecného pohledu můžete nabýt dojmu, že gruzínské hory to je hlavně Kazbek. Populární pětitisícovka se stala symbolem kavkazských výletů. Jeho výrazná silueta zahlcuje sociální sítě. Člověk však nežije pouze pro Kazbek. Tato země nabízí i další krásné trasy. Zde je několik tipů na trek v Gruzii.
Treking v Gruzii to není jen Kazbek. (foto z archivu autora)
Toto je jedno z prvních míst, které bychom měli navštívit při hledání vhodných míst pro kavkazskou turistiku. Svaneti je region na severozápadě Gruzie, který se nachází na úpatí nejvyšší části Kavkazu. Jeho poznávacím znamením je nádherná krajina. Vesnice s charakteristickými obrannými věžemi obklopují nejvyšší hory celé Gruzie. Právě zde se nachází Shkhara (5193 m n. m., nejvyšší vrchol země) a Ushba, známá jako „Matterhorn Kavkazu“.
Nejvyšší vrcholy jsou samozřejmě pro běžného turistu nepřístupné, ale téměř všechny popsané trasy nám umožní obdivovat jejich panoramata (nejen Szkhar či Ushba, ale i Elbrus).
Svaneti je také známá svou jedinečnou kulturou. Svanové, žijící v této oblasti, léta používali svůj vlastní jazyk a udržovali své zvyky. Politika za sovětské éry a masová turistika tuto jejich odlišnost poněkud zastínily, ale slavné obranné věže stále svědčí o bohaté historii tohoto horského regionu. Sloužily k obraně nejen před vnějším nepřítelem, ale i v případě klanových konfliktů uvnitř vesnice.
Wczytuję galerię
Nejjednodušší způsob, jak se dostat do Gruzie, je použít letadlo. Nízkonákladové letecké společnosti létají do Kutaisi z mnoha měst.
Nejjednodušší způsob, jak se dostat z Kutaisi do Svaneti, je maršrutka. Přes Zugdidi vede dobrá asfaltová silnice do hlavního města regionu, Mestie. Zbývající cesty do Svaneti (např. mnohem kratší vedoucí přes Lentekhi) jsou určeny pouze pro terénní vozy. Cesta z Kutaisi do Mestie by Vás měla stát kolem 20 GEL a zabere několik hodin.
Když to všechno shrneme, dospějeme k překvapivému závěru: například z Varšavy se na treku v Gruzii ocitneme rychleji než v Tatrách. Rekord (údajně) je asi 6 hodin.
Mestia je centrem regionu a začíná odtud poměrně hodně stezek. Druhou důležitou základnou je město Ushguli – ležící 45 kilometrů východně od Mestie. Je to (podle cedule u vstupu) nejvýše položená obec v Evropě. To, že Ushguli není úplně v Evropě, tady nikomu nevadí. Faktem je, že se nacházíme ve výšce 2200 m n. m. a domům a pastvinám dominuje masiv Shkhara – nejvyšší vrchol Gruzie
Aktuálně vede z Mestie do Ushguli hrbolatá, terénní silnice. Následující úseky jsou postupně asfaltovány. Můžete se tam dostat taxíkem za relativně nízkou cenu.
Wczytuję galerię
Zde je několik zajímavých tras ve Svanetii. Na své si přijdou ti, kteří mají málo času nebo se chtějí zahřát před delším trekem ale také lidé, kteří hledají něco na pár dní.
Z centra Mestie se vydáme na sever. Po docela prudkém a úmorném výstupu se dostáváme na vyhlídku ležící ve výšce 2200 m n.m. Máme odtud nádherný výhled na celé údolí a největší město regionu. Stačí se však otočit, abyste spatřili Ushbu v celé její kráse. Jedná se o jeden z nejtěžších vrcholů na Kavkaze. Zdolat „čarodějnici“ je pro horolezce velký úspěch. Pohled na ni nás zatím bude provázet po zbytek dne.
Když půjdeme dále nahoru (trasa je už mnohem méně strmá a únavná), dorazíme po několika hodinách k ledovcovým jezerům Koruldi. Odtud se dá jít i výš, po nádherně barevných svazích (pokud máte čas a sílu). Zpět do Mestie se můžete vrátit i po vlastních stopách. V tomto případě ujdete asi 15 kilometrů. Čas: 6-8 hodin.
Toto je mnohem jednodušší varianta. Většina trasy vede podél řeky, která vytéká z ledovce. Z centra Mestie se musíte vydat na severovýchod (navedou Vám cedule). Je to příjemná procházka, žádné prudké stoupání zde nepotkáte. Pohled na čelo ledovce je impozantní. Délka: přibližně 15 kilometrů (závisí na výchozím místě). Čas: 5-6 hodin.
Wczytuję galerię
Další snadná a okouzlující cesta. Celou dobu můžete pozorovat nejvyšší vrchol Gruzie – Shkhara a mraky kroužící kolem jeho vrcholu. Od ledového hřebene Vás však dělí vertikálně téměř 3 kilometry. Jdete po dně zeleného, „alpského“ údolí. Cesta k ledovci a zpět má přes 16 kilometrů. Čas chůze: 4-5 hodin.
Jeden z nejkrásnějších treků v okolí. Opouštíte Ushguli a vydáváte se na severovýchod (navedou Vás cedule). Ze začátku stoupáte strmě vzhůru po travnatých svazích. Necháváte za sebou Šcharu, Ushguli a … pasoucí se krávy. Po pár hodinách se dostanete k průsmyku Gorvashi. Jste téměř 3000 metrů nad mořem.
Od té chvíle jdete po hřebeni. To je asi nejhezčí část trasy. Tráva zalitá sluncem, divoké svahy a úžasná panoramata. Zde můžete vidět vše: Šcharu, Ushba, Elbrus…
Celá trasa do Mami je dlouhá asi 23 km a dá se to zvládnout za jeden den (i když to bude dlouhý den). Můžete však klidně „kempovat“ u některého z horských jezer nebo v některém z travnatých průsmyků a prodloužit si tak kavkazskou túru.
Druhý den jdete dolů do Mami. Od jezera pokračujete po hřebeni směrem k průsmyku Latpari. Zde cesta začíná strmě klesat a opravdu se vyplatí dávat pozor, protože orientace v terénu již není tak jednoduchá. Místo je to velmi úzké, plné keřů a cesta se ztrácí mezi vysokou trávou. Značky tam sice jsou, ale moc často na ně nenatrefíte.
Pokud vše půjde dobře, za 6 hodin po cestě kolem jezera byste se měli ocitnout na druhé straně hřebene – v malé vesničce Mami. Z ní budete musíte ještě trochu jít. Na hlavní cestu vylezete v Tekali. Odtud můžete stopem / maršrutkou do Lentekha, a pak do Kutaisi. U příležitosti krásného výšlapu si výrazně zkrátíte cestu do Kutaisi – nemusíte se vracet z Ushguli do Mestie a pak do Zugdidi.
Wczytuję galerię
Svaneti bude také dobrou volbou pro lidi, kteří mají rádi delší, vícedenní túry. Oblíbenou volbou je cesta z Mestie do Ushguli (asi 3-4 dny). Díky úsilí dobrovolníků z TransCaucasian Trail lze tuto trasu prodloužit o dalších několik dnů. Již několik let pracují na pěší stezce, která má být traverzem celého Kavkazu. Vše může mít až 4000 km! Dosud vzniklo několik úseků v Arménii a jedna v Gruzii – ve Svanetii. Cesta z Chuberi do Ushguli přes Mestii bude trvat přibližně 8-9 dní. Všechny mapy a popisy jednotlivých etap najdete na stránkách Transcaucasiantrail.
Svaneti samozřejmě není jediné místo v Gruzii, které stojí za doporučení turistům. Tusheti nabízí krásné trasy, které jsou stále nepřístupné (kvůli chybějící silnici) a tudíž prázdné. Jednou z nejkrásnějších kavkazských tras bude cesta z Juty (osada v oblasti Kazbegi) přes Shatili do Omalo (hlavní město Tusheti). Přechod bude trvat přibližně 10 dní.
Další, méně oblíbenou, ale stejně krásnou volbou je trek přes Malý Kavkaz. Zde mohu doporučit národní park Borjomi-Kargauli, z velké části financovaný německou vládou a organizací WWF. Parkem bylo vedeno 12 tras různé délky (až několikadenních) a náročnosti. Jejich přesný popis najdete na stránce určené těmto místům.
Wczytuję galerię
Většina tras v Gruzii nevyžaduje speciální přípravu. Tyto cesty se příliš neliší náročností od těch, které známe v Evropě. Větším problémem může být navigace. V oblíbených regionech jsou stezky lépe značené, ale vyplatí se mít mapy (doporučuji papírovou mapu “Georgian Caucasus”) a GPS zařízení.
Nezapomeňte si zabalit dostatek zásob. Vyšší partie Kavkazu jsou docela prázdné, nenajdeme tam obchody ani ubytovací zařízení. Z tohoto důvodu doporučuji na vícedenní túry mít s sebou vlastní stan. I když jedete do Ushguli, stojí za to vzít si s sebou nějaké zásoby. Ceny jsou tam mnohem vyšší než v celé Gruzii a obchody jsou špatně zásobené (i když jídlo si můžete nakoupit od místních farmářů). Pokud jde o ubytování, ve většině svanetských vesnic si můžete pronajmout pokoje, ale je lepší mít s sebou stan.
Svaneti (stejně jako ostatní horské oblasti Gruzie) je velmi cennou přírodní oblastí. Je na seznamu dědictví UNESCO. Masová turistika je pro ni hrozbou. Zanechte tedy toto místo tak, jak jste ho našli.
Wczytuję galerię
Začnu u „svaté trojice“, tedy: stan, batoh a kempingové vybavení. Já jsem se rozhodl pro lehký a zároveň robustní batoh Deuter ACT Lite a stan MSR pro 1 osobu (při další cestě do Gruzie jsem použil stan Rockland Soloist). K tomu jsem měl lehkou nafukovací matraci Sea to Summit Comfort Light a péřový spacák Sea to Summit.
Důležitým prvkem jsou boty. Gruzínské stezky mohou být kamenité, ale jsou zde i zarostlé a bažinaté oblasti. Doporučuji vyšší, ale lehčí trekové boty, dostatečně měkké, aby bez problému vydržely několikadenní túru s batohem. Vyplatí se také pořídit si dobré trekové hole (používám Black Diamond Trail).
V létě v Gruzii budete často chodit na túry v horku. Pamatujte tedy na kvalitní vak na vodu – já používám vak na vodu Hydrapak.
