Brooks Canopy Jacket
2249 Kč
Běžecká bunda patří k základním kusům oblečení pro ty, kteří běhají v zimě a na jaře. Poradíme, na co se při jejím výběru zaměřit.
Běžecká bunda nepůsobí jako nijak zvlášť složitý produkt, takže i výběr konkrétního modelu by měl být jednoduchý. Vždyť má přece jednoduše sloužit… k běhání. Výrobci se však předhánějí v nápadech a snaží se svou nabídku přizpůsobit různým očekáváním běžců. Ukazuje se tedy, že tento zdánlivě jednoduchý úkol vyžaduje trochu rozvahy. Není nic zvláštního na tom, že běžci mají ve svých šatnících hned několik běžeckých bund. Každá plní trochu jinou roli a sahá se po ní za přesně daných okolností.
Od běžecké bundy očekáváme především ochranu před deštěm, větrem a chladem. To ale není všechno. Jde také o to, aby taková bunda co nejlépe odpovídala charakteru naší aktivity. Při klidném běhu jsme více vystaveni prochladnutí než při rychlém tempu, kdy se naopak musíme vyhnout přehřátí, které by zhoršilo naši výkonnost.
Je to banalita, ale na běhání v létě je potřeba jiná bunda než v zimě. K tomu se přidává hmotnost, povětrnostní podmínky i to, zda a jaké střední vrstvy si pod bundu oblékneme… Stručně řečeno, pojem „bunda na běhání“ je mimořádně široký a při jejím výběru musíte vědět, jakou bundu na běhání potřebujete.
Pokud trénujeme intenzivně, vytváříme hodně tepla a jeho přebytek způsobuje nepohodlí. V takovém případě sáhněme po lehké bundě, která chrání především před větrem, ale zároveň nabízí dobrou prodyšnost. Pokud naopak prší nebo padá déšť se sněhem, ale nefouká příliš silně, nejlepší bude klasická nepromokavá bunda. Trénink s nízkou intenzitou, zvlášť pokud trvá dlouho, zase vyžaduje dostatečnou izolaci od chladu.
Běžecké bundy snadno odlišíte od všech ostatních. Ve srovnání s nimi jsou minimalistické. Mají minimum kapes – někdy dvě, nejčastěji jednu a řada bund na běhání nemá žádnou. Na hodinový trénink s sebou není potřeba brát nic kromě telefonu a možná klíčů od bytu nebo auta. To všechno se obvykle vejde do zadní kapsy kraťasů. I sebemenší zátěž, kterou dáte do kapsy lehké běžecké bundy, bude nepříjemně poskakovat.
Na manžetách i na spodním lemu bundy musí být stahování. Místo suchých zipů na manžetách obvykle stačí guma všitá do okraje rukávu. Spodní stahování je buď řešené stejně, nebo klasickou gumovou šňůrkou s brzdičkou.
Kapuce běžecké bundy je pokusem o spojení neslučitelného. Na jednu stranu je nezbytná, na druhou může být někdy docela výzva udržet ji na hlavě. Jen velmi zřídka má nějaké nastavení. Nejčastěji je poměrně přiléhavá a má – stejně jako manžety – do okraje všitou gumu, která drží její lem u obličeje. Praktickým řešením je možnost kapuci schovat nebo připnout tak, aby nevlála, když chceme běžet bez ní na hlavě. Jinak bude neustále šustící kus materiálu vzadu pořádně zkoušet vaši trpělivost.
Střih běžecké bundy je něco úplně jiného než střih turistické bundy. Nemusí být prostorná, protože se pod ni neobléká mnoho silných vrstev. Nanejvýš tenká mikina, a ani to ne vždy. Volná bunda navíc funguje jako plachta a při běhu citelně překáží. Na druhou stranu ale musí zajistit volnost pohybu. Tělo bundy se proto šije poměrně přiléhavě, zatímco vsazení rukávů i samotné rukávy jsou prostornější.
Déšť je při běhu mnohem větší výzvou než při klidné chůzi po stezce. Bunda na běhání totiž musí nejen dobře chránit před srážkami. Mimořádně důležitá je prodyšnost. Upřímně řečeno, většina běžců bez váhání přijme o něco nižší nepromokavost materiálu výměnou za lepší prodyšnost. I při klidném tréninku totiž naše tělo vytváří obrovské množství tepla a každá nepromokavá membrána ve větší či menší míře omezuje odvod přebytečného tepla a vlhkosti.
Při výběru nepromokavé bundy na běhání je třeba věnovat pozornost právě tomuto druhému parametru. Nepromokavost v rozmezí 10000–15000 mm lze považovat za dostačující, ale prodyšnost by měla být co nejvyšší. 20000 g/m2/24 h je rozumné minimum.
Mnoho běžců si při slabém dešti na krátké tréninky vybírá bundy bez membrány, ale s impregnací. Nejsou nepromokavé, ale po několik desítek minut dokážou odolat mrholení. Jejich výhodou je výrazně vyšší prodyšnost než u bund ušitých z nepromokavých laminátů.
Při nákupu bundy se vyplatí ověřit, zda máte co do činění s nepromokavou, nebo jen voděodolnou tkaninou. Na první pohled nemusí být rozdíl patrný, i když výrobci se membránou obvykle chlubí potiskem nebo štítkem na oblečení. Přesto je lepší podívat se do parametrů a ujistit se, zda konkrétní model běžecké bundy má membránu, nebo pouze impregnaci.
Mezi nepromokavými membránami samozřejmě vede GORE-TEX®. Bundy na běhání nejčastěji využívají dvě jeho varianty. GORE-TEX® Paclite je ultralehký a výborně sbalitelný, zatímco GORE-TEX® Active Shakedry je laminát s „obrácenými“ vrstvami, kterým stačí zatřást, aby se zbavil kapek vody.
Stejně jako u turistických hardshellů však mnoho výrobců používá vlastní nepromokavé materiály. Jedna z nejoblíbenějších značek mezi běžci – Salomon – šije své bundy na běhání z laminátů vlastní konstrukce. Podobně postupují i další známé outdoorové firmy – The North Face, Hoka, Inov-8 nebo Rab. Nejdůležitější jsou parametry laminátu – míra nepromokavosti a ještě důležitější prodyšnost.
Po běžecké bundě saháme nejen tehdy, když prší. Stejně, a možná ještě nepříjemnější, je vítr. Bez ochrany před ním budeme velmi rychle prochládat, i když při běhu vytváříme výrazně více tepla.
Výhodou takového oblečení je výrazně nižší hmotnost. Zatímco nepromokavé bundy na běhání málokdy váží méně než 200 gramů, větrovky mohou vážit klidně o polovinu méně, tedy pod 100 gramů. Znamená to samozřejmě poněkud nelogickou souvislost – čím méně taková bunda váží, tím je dražší. To samozřejmě vyplývá z použití velmi nákladných moderních materiálů.
Větrovky často nemají kapuci, protože ochranu hlavy zajistí čepice nebo čelenka. Jinak vypadají stejně jako jejich nepromokavé protějšky. Střih je totožný, jsou jednoduché a bez zbytečných doplňků.
Tahle otázka rozhodně dává smysl. Materiály firmy GORE jsou zdaleka nejoblíbenější volbou, pokud jde o nepromokavé membrány. A právě s nimi je název GORE-TEX® neoddělitelně spojen. U bund na běhání v tom ale panuje trochu zmatek, který je třeba vysvětlit. Ne všechny membrány této americké firmy jsou totiž nepromokavé. Pokud na štítku uvidíte nápis „GORE-TEX® Infinium“, je potřeba vědět, že máte co do činění s větruodolnou membránou, nikoli nepromokavou. Nedávno se sice výrobce vrátil k původnímu, zcela jednoznačnému názvu tohoto materiálu – Windstopper® – ale na trhu je stále dost oblečení označeného názvem Infinium.
Mnoho běžců raději tráví zimní měsíce v teplém fitness centru na běžeckém pásu, než aby se potýkali s chladem. Obléct se na trénink, když rtuť teploměru klesne pod nulu, se může zdát jako velká výzva. Ve skutečnosti to ale vůbec není tak těžké a někdy je to dokonce snazší než za tepla. Stačí věnovat pozornost několika základním věcem a můžete si užívat tréninky venku.
Zima v našem klimatu znamená až třikrát méně srážek než léto. Nepromokavost bundy na běhání na zimu proto nemá až tak zásadní význam. Ve skutečnosti, pokud správně zvolíte funkční prádlo a střední vrstvy, běhá se v zimě nejpohodlněji v bundě s dobrými větruodolnými vlastnostmi. Tuto roli může plnit například mikina nebo softshellová bunda. Nejlepší je vybrat takovou, která byla navržena s ohledem na běhání – minimalistickou, dobře přiléhající k tělu a poskytující dostatečnou volnost pohybu.
Při nízkých teplotách je mnohem důležitější než tepelná izolace účinný odvod vlhkosti. Vlhkost na pokožce zesiluje pocit chladu a vede k prochladnutí, od kterého je už jen krok k podchlazení. Lepší je pečlivě zvolit funkční prádlo a další vrstvu, než spoléhat výhradně na poslední, svrchní vrstvu. Bunda na běhání v zimě by měla především poskytovat dobrou prodyšnost, a tím umožňovat odvod přebytečného tepla a vlhkosti.
Přečtěte si také:
Bundy na běhání jsou sice minimalistické a postrádají mnoho doplňků, má to ale i druhou stranu. Každá sportovní aktivita má svá specifika, kterým se návrháři snaží přizpůsobit. U běžeckých bund najdete poměrně dost řešení, s nimiž se u žádných jiných produktů nesetkáte.
Pokud začínáte uvažovat o delších vzdálenostech nebo se vydáváte z asfaltu na horské stezky, ve vaší výbavě se jistě objeví běžecká vesta nebo batoh. Proč o tom píšeme v článku věnovaném bundám na běhání? Běžecké batohy a vesty totiž zpravidla nejsou nepromokavé. Pokud si tedy potřebujete obléct nepromokavou bundu na běhání, nejlepší je, když se batoh vejde pod ni. Někteří výrobci v popisu běžecké bundy uvádějí, že daný model je s takovým vybavením „kompatibilní“. Má pak na zádech určitou rezervu materiálu, která umožní vměstnat pod bundu batoh. Pokud taková informace chybí, je dobré si bundu vyzkoušet i s batohem. Jinak se může stát, že v dešti promokne celý jeho obsah, a to není zrovna žádoucí scénář.
Přestože moderní materiály vykazují až neuvěřitelně dobrou prodyšnost, někdy ani to nemusí stačit. Bundy na běhání proto často mají nějaký systém ventilace, který usnadňuje odvádění přebytečného tepla a vlhkosti. Nenajdete u nich ale klasické hardshellové zipy v podpaží. Při běhu by se s nimi manipulovalo poněkud nepohodlně, zvlášť na závodech, kde se počítá každá sekunda. Objevují se proto různé otvory – na zádech nebo i v podpaží. Nejčastěji jde o dvě vrstvy materiálu, které se překrývají. Protože nejsou sešité k sobě, prostor mezi nimi umožňuje poměrně volné proudění vzduchu.
Ventilační otvory na zádech zároveň snižují odpor, který bunda na běhání vždy klade, když se na zádech naplní vzduchem jako plachta. Pokud nám navíc fouká přímo do tváře, takový „padák“ dokáže účinně brzdit.
Nejjednodušším způsobem, jak se rychle „vyvětrat“, je samozřejmě částečně rozepnout hlavní zip. Bohužel to znamená bojovat s předními díly bundy, které v proudu vzduchu plandají. Velmi užitečným řešením u běžecké bundy je dodatečné zapínání umístěné v horní části zipu – patentka nebo suchý zip. Umožňuje bundu částečně rozepnout a drží obě strany zipu blízko u sebe. Získáme tak okamžitou, mimořádně účinnou ventilaci a bunda se nepříjemně nenafukuje.
V zimě nepomůže ani nejlepší bunda, pokud zapomeneme na všechny ostatní doplňky, které nás chrání před chladem. Čepice nebo čelenka – které musí dobře odvádět vlhkost – a rukavice jsou absolutní minimum. Základem je samozřejmě správně zvolené prádlo – bez toho to nejde.
Se zimou bývají spojované také běžecké návleky, které chrání před vnikáním sněhu do bot. Zároveň fungují jako izolace pro obvykle odkrytý kotník. Návleky se však hodí i po zbytek roku. Když si je vezmete na tréninky mimo asfalt, v terénu, můžete téměř úplně zapomenout na problém s drobnými kamínky, větvičkami nebo pískem, které se vždycky nějak dostanou do bot.
