Camp Chalk Velvet 200 g
279 Kč
Pod enigmatickým chemickým názvem uhličitan hořečnatý (Mg5(OH)2(CO3)4 ) se skrývá anorganická sloučenina, bez které si většina z nás nedokáže lezení vůbec představit. Jaké magnézium si ale vybrat? Pojďme se na to podívat!
Co to tedy magnézium vlastně je a proč ho nepoužívají jen lezci? Ačkoli je spojováno především s lezením, své místo má v mnoha dalších sportovních disciplínách. Sahají po něm lidé, kteří se věnují crossfitu, gymnastice či pole dance, ale i siloví sportovci, pro které je klíčový jistý úchop při práci s činkou. V tomto článku si vysvětlíme, co přesně magnézium je, jaké má vlastnosti a co se vlastně stane, když si na dlaně nanesete tento bílý prášek.
Ačkoli vypadá jako rozdrcená křída, magnézium je ve skutečnosti uhličitan hořečnatý – chemická sloučenina s velmi silnými hygroskopickými vlastnostmi. Zní to trochu jako hodina chemie? V praxi to znamená, že pohlcuje vlhkost z povrchu kůže, díky čemuž zůstávají dlaně suché a úchop je jistější. Právě proto se magnézium stalo jedním ze symbolů lezení.
Jeho účinek je prostý, ale mimořádně efektivní. Když se dlaně začnou potit, tření mezi kůží a povrchem chytu rychle klesá. Tenká vrstva magnézia absorbuje pot a zlepšuje přilnavost, což umožňuje déle se udržet na malých lištách, ale také jistěji uchopit činku nebo stabilněji provést dynamický pohyb na hrazdě.
Magnézium samo o sobě zázračně nezvyšuje sílu ani nezařídí, že se najednou přitáhneme na jedné ruce. Dokáže však udělat obrovský rozdíl ve chvíli, kdy ruka na chytu začíná pomalu klouzat.
Zajímavé je, že se tato látka ve sportu používá už mnoho desetiletí. Nejprve se objevila ve sportovní gymnastice a vzpírání a teprve později se natrvalo zabydlela v lezení. Dnes si lze jen těžko představit boulderovku, skalní sektor nebo činkovou zónu bez charakteristických stop bílého prášku na dlaních a chytech.
Hlavní výhody magnézia:
Stručně řečeno – magnézium pomáhá udržet jistý úchop. Když se dlaně začnou potit, kůže klouže a kontrola nad chytem rychle klesá. Tenká vrstva magnézia pohlcuje vlhkost a zvyšuje tření, takže je snazší udržet se na malých chytech, pevně uchopit činku nebo se stabilně udržet na hrazdě.
Nejpřirozenějším prostředím pro magnézium je samozřejmě lezení. Na umělé stěně i na skalách ho používají jak začátečníci, tak zkušení lezci. Stačí rychle „namágovat“ v pytlíku, aby se pokožka osušila před dalším pokusem o cestu nebo náročným krokem. V mnoha situacích právě suchá kůže rozhoduje o tom, zda bude chyt držet, nebo se vám začne z dlaně pomalu vysmekávat.
Magnézium se však nepoužívá jen při lezení. Stejně často se s ním setkáte i v silových sportech a při funkčním tréninku. Používají ho lidé v posilovnách, závodníci v crossfitu nebo v silovém trojboji, pro které má stabilní úchop činky či kettlebellu při těžkých sériích zásadní význam.
Magnézium používají také gymnasté a tanečnice pole dance. V těchto disciplínách hraje kontrola úchopu klíčovou roli – jak při dynamických přehmatech na hrazdě nebo bradlech, tak při provádění figur na tyči. Ačkoli se využití v detailech liší, princip zůstává vždy stejný: magnézium vysušuje dlaně a zvyšuje přilnavost, díky čemuž jsou pohyby lépe kontrolované a úchop je zkrátka jistější.
Když už víme, co je magnézium a k čemu se používá, stojí za to podívat se blíže na jeho různé formy. Ačkoli princip fungování zůstává vždy stejný – vysušení dlaní a zlepšení úchopu – magnézium se vyrábí v několika variantách. Ty se liší způsobem aplikace, prašností i pohodlím při používání.
Lezci, lidé z posiloven i tanečníci pole dance sahají po různých typech podle místa tréninku a vlastních preferencí. Nejčastěji se setkáte s práškovým magnéziem, magnéziem v kuličce a tekutým magnéziem. Každá z těchto forem má svá pro i proti. Podívejme se na ně postupně.
Právě práškové magnézium nejčastěji končí v pytlíku na magnézium, který lezci nosí během lezení připnutý k pasu. Stačí jednou rychle sáhnout dovnitř a můžete pokračovat v další sekvenci pohybů.
Největší výhodou této formy je účinnost a rychlý nástup účinku. Prášek velmi dobře pokrývá pokožku dlaní, takže účinně pohlcuje vlhkost a zlepšuje tření na chytech. Není divu, že práškové magnézium zůstává mezi lezci nejoblíbenější volbou. Snadno se používá, působí okamžitě a umožňuje rychle „přimágovat“ další dávku během lezení.
Je ale potřeba pamatovat na to, že klasický prášek vytváří poměrně hodně prachu. V uzavřených prostorách, například na bouldrovkách nebo v posilovnách, se mohou částečky magnézia vznášet ve vzduchu, proto se na takových místech někdy doporučuje používat magnézium v kuličce nebo tekuté magnézium.
Neodmyslitelnou součástí výbavy není jen samotné magnézium, ale také pytlík a kartáček na čištění chytů. Pytlík připnutý k pasu umožňuje rychle „namágovat“ i během lezení, zatímco v boulderingu se často používají velké pytle na magnézium, které se pokládají na zem pod boulder. Kartáček pak slouží k odstranění přebytků magnézia a nečistot z chytů na stěně i na skalách – je to zkrátka projev dobré lezecké etikety.
Magnézium v kuličce je v praxi jemný prášek uzavřený v malém textilním sáčku, který tvoří kuličku. Po zmáčknutí kuličky se magnézium postupně dostává na dlaně, takže ho lze dávkovat kontrolovaněji. Takovou kuličku se vyplatí vložit do pytlíku na magnézium.
Ve srovnání s klasickým práškem uvolňuje kulička do vzduchu výrazně méně mága. Pro část lezců je to také pohodlná volba při tréninku na stěně – zejména když chtějí používat magnézium úsporněji a nenechávat na chytech přebytek bílého prášku. Je ale třeba pamatovat na to, že kulička pokrývá dlaně o něco tenčí vrstvou magnézia, a proto bývá při velmi zpocených dlaních méně účinná než klasický prášek.
Tekuté magnézium je roztok uhličitanu hořečnatého rozpuštěného v alkoholu. Po nanesení na dlaně se alkohol rychle odpaří a na pokožce zůstane tenká, rovnoměrná vrstva suchého magnézia.
Největší výhodou této formy je to, že prakticky nepráší. Z tohoto důvodu se tekuté magnézium často volí na místech, kde je používání klasického prášku omezené – například v posilovnách, fitness centrech nebo při trénincích pole dance.
Zajišťuje dlouhotrvající suchost dlaní a dobrou přilnavost. Proto se skvěle hodí při cvičení na hrazdě, s činkou nebo na pole dance tyči. Díky krémové konzistenci se snadno roztírá po dlaních a vytváří tenkou a rovnoměrnou vrstvu magnézia. Při lezení se používá méně často než klasické práškové magnézium, ale při tréninku na stěně může být pohodlným řešením. Ať už jako základní vrstva pod práškový maglajz, nebo samostatně tam, kde je potřeba omezit prašnost. A co je nejdůležitější – v batohu se nevysype!
Ačkoli magnézium výrazně zlepšuje úchop, jeho používání na skalách s sebou nese také určitou odpovědnost. Nadměrné bílé stopy na chytech nejen kazí přirozený vzhled skály, ale na některých místech mohou také přispívat k jejímu rychlejšímu poškozování. Proto v lezecké komunitě platí několik jednoduchých zásad dobrého stylu.
Při lezení se často označují klíčové chyty malými čárkami z magnézia, takzvanými tick marky. Pomáhají najít správný chyt během pokusu, zejména na těžších cestách. Dobrou praxí je však taková označení po lezení odstranit. Vyplatí se také vykartáčovat přebytečné magnézium z chytů – díky tomu zůstává skála čistší a cesta vypadá přirozeně pro ostatní lezce.
V mnoha lezeckých oblastech jsou chyty pokryté silnou, nevzhlednou vrstvou bílého prášku. Přitom ve většině situací stačí jen malé množství, které dlaně vysuší. Umírněné používání magnézia je jednou ze základních zásad lezecké etiky.
V některých oblastech je magnézium přísně zakázané nebo důrazně nedoporučované. Týká se to především pískovcových skal (např. v Labském údolí, Adršpachu či Českém ráji). Pískovec je velmi měkký a savý kámen. Magnézium v kombinaci s vlhkostí a potem vytváří na jeho povrchu kluzkou „krustu“, která ucpává póry kamene a urychluje jeho erozi. Zanechává také trvalé a prakticky neodstranitelné skvrny.
