11.06.2022

Stolové hory – nejkrásnější trasy na polské i české straně

Co je na Stolových horách tak zvláštního, že se o ně začal zajímat i režisér Andrew Adamson, který sem zasadil příběh Narnie? Zkrátka můžeme říci – hodně. Fenomén Stolových hor je třeba hledat v reliéfu a geologických útvarech vyskytujících se zde po miliony let, které utvářely toto území na způsob pohádkové země. Labyrinty, skalní hřiby, tajné chodby a obrovské stěny... Při toulkách po zdejších cestách si připadáme jako hlavní hrdinové Kingsajzu - všechno je kolem tak velké...

                       

Skály Velké Hejšoviny při pohledu z Karłowa nebo Pasterky se svými strmými stěnami padajícími několik desítek metrů kolmo dolů připomínají stůl. Odtud název Stolové hory. Ale odkud pochází tak charakteristický reliéf?

Stolové hory – etymologie

Před více než 90 miliony let tyto oblasti pokrývalo mělké moře a na jeho dně se hromadily sedimenty pocházející z okolních kopců – Krkonoš, Sovích hor a masivu Sněžník. V důsledku toho byly, po vyvrásnění této oblasti, pevné pískovcové skály, překryté slíny uloženými z jiných hor, vystaveny zvětrávání. Tvrdší hornina v podobě pískovce se dochovala dodnes, slíny „zničil zub času“. Proto se zde jedná o tak jedinečný charakteristický skalní útvar, který stojí za to vidět alespoň jednou v životě. Horolezci mají rádi pískovcové skály a tato oblast se jmenuje Hejšovina.

Stolové hory - nejkrásnější trasy na polské i české straně

Kamenné schody a skalní zákoutí Velké Hejšoviny (fot. Paulina Wierzbicka)

Národní park Stolové hory

Unikátní skalní útvar Stolových hor a oživená příroda podléhají zákonné ochraně. V roce 1993 zde vznikl Národní park Stolové hory. Díky své oblíbenosti, pramenící i z blízkosti lázeňských měst jako Kudowa Zdrój, Polanica Zdrój nebo Duszniki Zdrój, je zde přes 100 km značených tras. Pojďme se tedy podívat, které z nich jsou nejzajímavější. Níže uvedený seznam je subjektivním výběrem. Je výsledkem mnoha let putování tam a zpět napříč Stolovými horami a jejich českým protějškem Broumovskou Vrchovinou.

Hlavní sudetská magistrála Mieczysława Orłowicze

Červená značka prochází Národním parkem Stolové hory, součástí Hlavní sudetské stezky vedoucí ze Świeradów-Zdrój do Prudniku. Zvláště zajímavý je úsek z Kudowa-Zdrój přes Bludné skály, Velkou Hejšovinu až ke Skalním hřibům. Tato trasa měří až 20 kilometrů jedním směrem. Lze ji úspěšně rozdělit na kratší výlety nebo se zaměřit na místa, která stojí za to vidět, jako jsou Bludné skály a Skalní hřiby.

Szlak przez Błędne Skały

Bludné skály fot. Paulina Wierzbicka

Vycházíme z Kudowy Zdróje, mimochodem krásného lázeňského města, kde se vyplatí zůstat déle. Za necelé dvě hodiny dorazíme k Bludným skalám. Toto místo, hned za Velkou Hejšovinou, je nejnavštěvovanější turistickou atrakcí. Bludné skály, jak název napovídá, jsou zemí úzkých průchodů mezi skalami, temnými štěrbinami a labyrinty. Naštěstí nám značená trasa, která nám zabere 30-40 minut, nedovolí ztratit se mezi nekonečnem propracovaných skal. Je tu Loď, Vraní noha, Skalní sedlo, jsou tu skalní hřiby a ďábelské kolosy, které stojí pouze „na dobré slovo“ v náklonu 45 stupňů. Výška balvanů nepřesahuje 11 metrů. Na mnoha místech bude stezka vyžadovat, abyste se sklonili, dřepli nebo šli bokem. Zatímco malé děti si stísněného prostředí ani nevšimnou, mnoho dospělých se bude muset trochu prohnout. Z vyhlídkové plošiny “Skalne Czasze” lze za příznivého počasí pozorovat nedalekou Velkou Hejšovinu, Broumovské Stěny a při dobré viditelnosti i Krkonoše z české strany.

Když se rozhodnete navštívit Bludné skály jako samostatnou turistickou atrakci, můžete dojet autem po silnici číslo 387 zvané „Sto zatáček“ na jedno z parkovišť. Odkud to budou 4 kilometry pěšky – částečně asfaltovou – částečně stezkou k Bludným skalám. Můžete také zajet autem na horní parkoviště. Provoz je zde jednosměrný, jen v určitých časech a je zpoplatněn. Bezesporu je to ale velké plus pro rodiče, kteří jezdí na prohlídky s malými dětmi. Otevírací dobu vjezdu na parkoviště a aktuální ceník najdete na stránkách Národního parku Stolové hory.

Bludné skály

Při procházce po Bludných skalách jsme zvědaví, jak dlouho tyto křehké nohy udrží kamenné kolosy (fot. Paulina Wierzbicka)

Kromě Bludných skal nabízí stezka také spoustu jiných zajímavostí, jako jsou Skalní hřiby a Karłów skrytý v lese, odkud stezka na Velkou Hejšovinu začíná. Naše červená stezka však odbočuje těsně před 665 schody vedoucími přímo na vyhlídkové plošiny na vrcholu.

Žlutá stezka spojující konec světa s civilizací

Tento konec světa se doslova a do písmene nachází v obci Pasterka. Tady končí silnice, končí asfalt, není signál, končí Polsko. Na okraji mýtiny je les a na kopci jedna z nejpůvabnějších horských chat v Polsku – chata Pasterka. Na kopci u dveří chaty je pomník “Srdce zanechané v Pasterce”. A něco na tom je… do této divočiny se můžete lehce zamilovat. Dnes má Pasterka jen 20 obyvatel! Všechna auta, která tu jezdí, patří turistům. Kromě chaty se zde nachází také rekreační dům Szczelinka s neopakovatelnou atmosférou. A vynikající restaurací “Pasterkrowa”, chata Lodžského vysokohorského klubu, budova národního parku a několik dalších objektů. Letargická vesnice se může pochlubit jedním z nejkrásnějších výhledů na Velkou Hejšovinu. A v noci můžete posílat světelné signály do chaty PTTK na Hejšovině, která se nachází nad skalní propastí.

Stezky v Pasterce

Na konci světa, v obci Pasterka, je pomník „Srdce zanechané v Pasterce“ (fot. Paulina Wierzbicka)

Po žluté odtud dojdeme k chatě na Hešovině. Pohádkově umístěné na vyhlídkových terasách, spadajících do několika desítek metrů vysokých skalních stěn. Spolu s chatou v údolí Pěti polských jezer je jediným místem vybaveným nákladním výtahem. Hned za chatou jsou vstupní brány do Národního parku Stolové hory. Na místě Vás zaujmou četné vyhlídkové terasy a skalní útvary, které zde, na rozdíl od Bludných skal, dosahují několika desítek metrů: Opočlověk, Kvočna, Slon, Velbloud. Na druhou stranu, v Peklíčku – propastné trhlině – je navzdory názvu, chlad a vlhko – sníh se zde drží po celý rok.

Nachází se zde i nejvyšší vrchol Stolových hor – 919 m n. m. Trůn Liczyrzepa nebo Fotel Pradziada (nejvyšší bod Velké Hejšoviny). Celá stezka je jednosměrná a značená nejen stezkou, ale také četnými schody, chodníky a zábradlím. Není možné se zde ztratit.

Pohled z Velká Hejšovina

Pohled z nejvyššího vrcholu Stolových hor – Velká Hejšovina – Fotel Pradziada (fot. Paulina Wierzbicka)

Broumovské stěny

Z Pasterky na sever (ano, tady je Česká republika na severu) se po několika minutách dostáváme k hranici. Odtud se až k Honskému Špičáku (652 m n. m.) táhne 12 km dlouhý zalesněný skalní hřeben, kterým vede žlutá a červená turistická trasa. Broumovské stěny, vyvrásněné během stejné orogeneze, opět překvapují (ano, je to možné) množstvím skalních útvarů, a především mnohem menší oblibou, a tím i mnohem menší intenzitou turistického ruchu. Při procházce obdivujeme celou skalní zoo. Jsou zde veverky, kachny, velbloudi a želvy. Kamenná brána je velmi často fotografovaný skalní útvar.

Smyčka kolem Broumovských stěn je, v závislosti na zvolené variantě, celodenním výletem. Spojení žluté a červené trasy a zpáteční cesta je více než 20 kilometrů dlouhá. Tuto trasu lze rozdělit na dvě túry oddělené průsmykem Nad Slavným.

Broumovské stěny

Broumovské stěny – Kovářove Rokle z ptačí perspektivy (fot. Wojciech Grzesiok)

Adršpach

Pouhých 35 kilometrů od českého Náchoda v sousedství Kudowa-Zdrój leží česká skalní města. Impozantní skalní obři. Jejich dostupnost a turistické trasy různé úrovně dělají toto místo mimořádně oblíbené. Okružní turistická stezka ve Skalním městě měří 3,5 km a je značena zeleně. Její začátek je zasazen do Adršpachu, hned vedle okouzlujícího jezera vytvořeného v uzavřeném lomu. Na procházku stezkou byste si měli vyhradit zhruba dvě hodiny. Není to kvůli její náročnosti, ale kvůli výhledům, které Vás po cestě čekají. Pokud jste zde poprvé, je nemožné uspokojit své oči výhledy a zachovat si je všechny v paměti.

Adršpach

Vlevo: Gotická brána na zelené značce v Adršpašském skalním městě / Vpravo: Skoro jako na Manhattanu, jen místo mrakodrapů – pískovce (fot. Paulina Wierzbicka)

Jedním z nejkrásnějších míst, často fotografovaných, je Gotická brána, symbolický vstup do země skalních obrů. Hned za bránou se výrazně zužuje průlez skal, i v parném létě je chladno a řeka Metuje se klikatí někde pod dřevěnou lávkou, po které kráčíme. Následující části připomínají tlačenici na newyorském Manhattanu, až na to, že mrakodrapy jsou zde nahrazeny skalními obry. Jejich velikost je ohromující. Více se nadechneme u Malého vodopádu, Velkého vodopádu a u jezera. Zde se můžete za příplatek projet na voru na vodách řeky Metuje, vyvýšenými přehradou. Vznik tohoto umělého jezera je spojen s plavením dřeva na přelomu 18. a 19. století.

V místě Malého vodopádu, kde pramení Stříbrný pramen, se trasy rozdělují – zelená, se tzv. novými částmi vrací zpět, neustále stoupá a klesá. Umožní nám to udělat okruh a dojít k Homoli cukru hned u vchodu. Kdo neplánuje udělat okruh, může se vydat po mnohem méně oblíbené žluté značce, která ho zavede do Teplického skalního města a následně do Teplic nad Metují.

Působivé skály Českých skalních měst

Působivé skály Českých skalních měst (fot. Paulina Wierzbicka)

Stolové hory – shrnutí

Polské stolové hory a česká Broumovská vrchovina jsou kouzelnou oblastí, která potěší každého – zkušené turisty, mladé, staré. Je to také ideální místo pro zahájení horské sezóny. Popsaná místa jsou dobře propojená, dobře přístupná a některé trasy jsou vhodné i pro rodinné procházky s kočárkem. V případě nepříznivého počasí nám Kladsko nabídne spoustu atrakcí. Počínaje pevností v Kladsku, přes Zlatý důl ve Zlatém Stoku, Kapli lebek v Kudowě Zdroji až po Medvědí jeskyni v Kletně nebo Radochowskou jeskyni v Radochowě.

SDÍLET

NA TOTO TÉMA

Web používá soubory cookie pouze pro statistické účely. Pokud si nepřejete, aby se soubory cookie instalovaly na váš pevný disk, změňte nastavení prohlížeče. Používáním webu souhlasíte s používáním cookies. Zjistit více.