Těžko si představit horskou eskapádu, vysokohorskou turistiku, horolezectví nebo lyžařskou výlet bez bundy do deště – i kdyby byla jen schovaná v batohu „pro každý případ“. Jejím klíčovým prvkem je membrána.

Tématem tohoto článku budou membránové bundy, které jsou nepostradatelným společníkem našich cest. Důvod jejich oblíbenosti je zřejmý: účinnější ochranu před deštěm zatím nikdo nevymyslel. Jak je možné, že hardshell oblečení je nepromokavé a zároveň umožňuje pokožce dýchat? Na co si dát při nákupu pozor a jakými parametry se řídit? Zveme Vás ke čtení!

Membránové bundy nás účinně chrání před deštěm a umožňují pokožce dýchat. (fot. Columbia)

Bájná membrána, co je to?

Jedná se o speciální typ materiálu obsahující póry – mnohem menší než kapky vody, které jimi neprojdou (vodotěsnost), ale také mnohem větší než částice vodní páry, které jím projdou (prodyšnost), např. póry v membráně GORE -TEX® jsou 20 000 krát menší než kapka vody a 700 krát větší než molekula páry. Voděodolné membrány jsou také větruodolné.

Důležité je, že membrány jako takové se v outdoorovém světě neobjevují osamoceně. Máme zde co do činění s tzv. lamináty, jejichž nedílnou součástí je i membrána. Podle typu rozlišujeme lamináty:

• dvouvrstvé (2L) – membrána je spojena s vnější tkaninou a doplňkovým prvkem je síťovaná “podšívka”, která není spojená s ostatními vrstvami. Tento typ řešení již není příliš populární a v technických horských modelech / cross-country / turistických bund apod. se vůbec nevyskytuje. Může se však objevit v městských a turistických produktech. Jeho nevýhodou je poměrně vysoká hmotnost a objem po sbalení (kvůli zmíněné podšívce).
• dvouapůlvrstvá (2,5L) – membrána je spojena s vnější tkaninou a místo podšívky se na membráně používá velmi tenká ochranná vrstva (v podobě např. tenké “potištěné” síťoviny). Zjednodušeně lze říci, že jde o očesaný třívrstvý laminát, méně odolný, ale lehký.
• třívrstvá (3L) – membrána je kombinována s vnější tkaninou a vnitřní tenkou podšívkou a vytváří jednolitý odolný celek. Takové bundy se vyznačují dobrými parametry a jsou odolnější než dvouapůlvrstvé lamináty.

Díky membráně se kapky deště zastaví na bundě. (fot. TNF)

Nejen GORE-TEX®

V tomto případě platí pravidlo, že „není všechno zlato, co se třpytí“. Pokud si chceme pořídit bundu s membránou, měli bychom dbát na její specifické parametry – voděodolnost a prodyšnost – a ne pouze na to, zda se v daném výrobku nachází nebo nikoliv. Důležité je, že na trhu je dnes velké množství různých membrán a výrobci si jejich vlastnosti většinou pochvalují. Ale nenechme se zmást! „Membrána“ v bundě ze supermarketu asi moc fungovat nebude. Čím se tedy řídit?

Předním výrobcem membrán je W.L. Gore & Associates. GORE-TEX® je možná nejznámější membrána na světě. Pokud byla použitá v bundě, kterou budeme kupovat (laminátů této značky je několik), můžeme si být jisti jejími vlastnostmi. Společnost Gore testuje produkty, které byly vybaveny její membránou. Tím jsou vyloučeny situace, kdy by výrobce, spolupracující s touto značkou, použil laminát GORE-TEX® a levný materiál – což by mohlo poškodit vlastnosti membrány (utrpěla by zejména prodyšnost). Můžeme si tedy být jisti, že výrobek se znakem GORE-TEX® splňuje vysoké standardy.

Jak membránové bundy „fungují“?

Co když ale neznáme použitou membránu? Pak je jistým ukazatelem kvality firma, která bundu vyrobila. Pokud se jedná o přední značku, se zavedenou pozicí na trhu a mnohaletými zkušenostmi s výrobou outdoorového oblečení, můžeme předpokládat, že použitá membrána má dobré vlastnosti. Vlastní řešení mají mimo jiné: Marmot (např. MemBrain, NanoPro), The North Face (např. HyVent, DryVent), Dynafit (např. Dynashell 3 Layer), Columbia (např. Omni-Tech®, OutDry™), nebo Salewa (např. Power-Tex®).

Pokud si naopak budeme kupovat levnou hardshell bundu od neznámého výrobce, s výjimečnými parametry, měla by se nám rozsvítit červená kontrolka. Může se totiž ukázat, že naše bunda bude jako plášť do deště – (asi) nepromokne, ale také nebude dýchat.

Špičkové značky, vyrábějící membránové bundy, nezahálí, a proto je dnes na trhu tolik druhů membrán. (fot. Columbia)

Voděodolnost a prodyšnost

Když už jsme u parametrů, pojďme si stručně vysvětlit, o čem tato čísla, používaná některými výrobci, jsou.

Voděodolnost se udává v milimetrech vodního sloupce – mm H2O. Čím vyšší je hodnota tohoto parametru, tím lépe bunda chrání před promoknutím, i když klíčovým se zdá být jedno limitní číslo: 10 000 mm H2O. Je to hodnota, o které se dá říci, že když ji výrobek dosahuje, je zcela vodotěsný.

Jednotkou popisující prodyšnost je g H2O / m2, tedy počet gramů tekutiny, které projdou membránou o ploše 1 metru čtverečního za den. Je zde podobná závislost jako u voděodolnosti, tedy čím vyšší hodnota, tím lépe bunda „dýchá“ – tedy ta s 15 000 g H2O / m2 by měla být lepší než s prodyšností 10 000 g H2O / m2. Slovní spojení „měla by být“ používáme záměrně, protože u levných membrán neznámých výrobců je třeba postupovat s jistou dávkou opatrnosti, aby z toho nebyl pouhý marketingový trik. Vzhledem k tomu, že máme na výběr z různých značkových produktů, věnujte pozornost tomuto parametru. V ideálním případě by prodyšnost neměla být nižší než 10 000 g H2O / m2.

Druhým důležitým parametrem, kterým se určuje prodyšnost laminátů, obsahujících membránu, je RET, tedy odpor materiálu proti permanentnímu odpařování (jedná se o odolnost laminátu vůči vodní páře). Samozřejmě čím menší, tím lépe pro nás. Totéž platí pro hodnoty např.: RET 4 znamená, že membrána má menší odolnost vůči vodní páře než ta, jejíž RET je 8. Každá membrána bude mít jiný stupeň RET, např. Gore-Tex Active 3-4; NanoPro 5-5,4; HyVent <7 v závislosti na typu; MemBrain 6-8.

Jak taková data interpretovat? Užitečný může být popis v tabulce níže.

K čemu je ten hardshell vůbec dobrý?

Před nákupem si rozmyslete, na co budeme hardshell používat a jak často ho budeme nosit. Membránové bundy lze rozdělit do tří typů:

1. Turistické membránové bundy

Nebudou využívány při lezení v ledu nebo běhání po hřebeni Tater, proto se tedy nemusí jednat o nejkvalitnější provedení. Vyplatí se vybrat model, který bude mít ty správné parametry, a zároveň nebude příliš vážit (předpokládáme, že u tohoto typu bund to není klíčový parametr). Takové oblečení se hodí i do města.

2. Lehké membránové bundy

Tuto skupinu můžeme rozdělit do dvou podkategorií.

• První jsou bundy používané při intenzivní aktivitě – lehké a rychlé lezení a horolezectví, horský běh, skitouring – v těžších podmínkách. Dva klíčové parametry jsou: hlavně co nejvyšší prodyšnost (abyste se při chůzi / běhu / sestupu nepotili) a nízká hmotnost (na trhu najdete modely do hmotnosti 200–350 g!). Jistou nevýhodou může být nižší mechanická odolnost tohoto typu bund, ale je třeba pamatovat na to, že se jedná o specializované modely.
• Do druhé skupiny patří bundy „pro každý případ“, které je dobré mít v batohu i za teplého počasí. Změny počasí na horách jsou velmi časté a obvykle velmi rychlé. Stává se také, jako například v Dolomitech, že se odpoledne objeví bouřky. Je tedy rozumné pohybovat se ve ferratě v bezmembránovém softshellu nebo tričku a mít v batohu bundu pro případný návrat v dešti (samozřejmě již ne po hřebeni!). Zdá se tedy, že nejdůležitějším parametrem zde bude nízká hmotnost a malý objem bundy po sbalení. Prodyšnost je až na druhém místě, protože předpokládáme, že bundu nebudeme nosit celý den na sobě.

3. „Pancéřové“ membránové bundy

Jsou to bundy do všech podmínek a na všechny „speciální úkoly“. Osvědčí se v horách, na náročném treku, při ledových i vysokohorských výstupech. Jedním slovem všude tam, kde potřebujeme maximální ochranu proti dešti, spojenou se značnou odolností proti mechanickému poškození a vysokou prodyšností (i když nižší ve srovnání s lehkými bundami pro intenzivní aktivity). Oblečení tohoto typu by mělo přežít prodírání se ve sněhu nebo mezi kameny, být odolné proti proříznutí, roztržení a oděru.

Na závěr poznámka, která zní jako klišé, ale stojí za to ji zdůraznit: každá bunda, bez ohledu na model a použití, by měla být plně voděodolná a mít podlepené švy!

Membránové bundy – na co se zaměřit?

Voděodolnost a prodyšnost jsou klíčové, ale tyto aspekty byly popsány již výše. Velmi důležitý je také správný střih. Moderní hardshellová bunda je poměrně krátká a má prodloužená záda z důvodu jejich ochrany. Střih by měl sedět Vaší postavě, což samozřejmě neznamená, že by měl být upnutý. Jeho objem však závisí na preferované aktivitě. Pokud se nám pod bundu musí vejít nejen termoaktivní prádlo, ale i pevná vyhřívací vrstva (např. bunda se syntetickou izolací, nebo streč a vesta), ponechte si pod bundou místo (nekupujte však příliš velké bundy, protože v éře moderních izolací nebudeme potřebovat příliš velký prostor na dvě hrubé fleecové mikiny!). Pokud se naopak jedná o lehkou běžeckou nebo turistickou bundu, může být přesněji střižena, protože při intenzivních aktivitách obvykle nosíme pod bundou pouze jednu vrstvu nebo maximálně nějakou další tenkou izolační vrstvu. Přemíra šustícího materiálu může neblaze ovlivnit nejen pohodlí, ale i psychiku :-). Ve spodní části bundy jsou také manžety.

Důležitý je také střih rukávů. Nesmí být příliš široké, ale na druhou stranu by neměly omezovat v pohybu. Doporučuje se mírný přebytek materiálu v podpaží, aby Vám při zvednutí rukou bunda neodhalovala záda. Standardem jsou nastavitelné manžety (výjimkou mohou být např. ultralehké běžecké bundy se stahovací šňůrkou).

Užitečné jsou větrací otvory v podpaží na zip (zejména u třívrstvých pancéřových bund).

Je těžké si představit membránovou bundu bez kapuce. Měla by být pevnou součástí bundy. Jakákoliv řešení spočívající v jejím schování do límce či možnosti jejího odepnutí je třeba považovat za zbytečná a nepraktická a pouze zvyšující hmotnost a objem bundy. Kapuce by měla mít stahovací šňůrky, a pokud se jedná o techničtější bundu, být dostatečně prostorná, aby se dala, bez problémů, obléct přes helmu. Nemělo by to však omezovat viditelnost. Velmi užitečný je malý kšilt, díky kterému Vám nebude stékat voda po obličeji.

Membránové bundy s pevnou kapucí a vysokou ochranou – to je ten nejlepší recept na silný déšť nebo sníh. Na fotce je bunda The North Face Summit L5 GTX Pro Jacket LD (fot. 8a.cz)

Za pozornost stojí zipy, které by měly být pevné a nejlépe značkové (např. od renomované značky YKK). Mohou být odolné proti stříkající vodě nebo zvenčí zakryté speciální klapkou. Důležité je ale vnitřní lemování, které chrání před pronikáním větru a vlhkosti, a také lemování vnitřních vrstev oblečení při zapínání.

Vysoká ochrana je prvek, který je také spojován s kapucí. Dobře poslouží v expedičních bundách, ale také tam, kde musíme čelit nepříznivým povětrnostním podmínkám (intenzivní, prudký déšť, nárazy větru atd.). Vyplatí se věnovat pozornost tomu, zda je konec zipu zajištěn např. měkkým materiálem (neměl by nám odírat bradu).

Dvě kapsy jsou standard. U technických bund by měly být umístěny o něco výše, aby k nim, po nasazení úvazku, byl snadný přístup. Umístění dalších (např. na hrudi nebo rukávu) závisí na našich preferencích a charakteru aktivity. Berte však na vědomí, že více švů znamená více míst, kudy může proniknout voda.

Těžko si představit šatník nadšence horských sportů, trekaře nebo turisty bez vhodné membránové bundy. Pamatujte, že její správné přizpůsobení preferované aktivitě zvýší komfort používání, ochrání před nepříznivými podmínkami a pomůže předejít nepříjemným překvapením.