Klokani, koaly a pustiny Outbacku. Tak si Austrálii spojujeme. Co tedy spojuje tento vzdálený kontinent s dobře známým polským příjmením?
Hora Kościuszki – nečekané propojení geografie a historie. I když nás dělí 15 tisíc kilometrů, něco v tomto příběhu zní povědomě.
Na mapě světa leží Austrálie a Polsko téměř na dvou koncích zeměkoule. Jen těžko hledat vzdálenější body na mapě. A přesto se v Australských Alpách, v jihovýchodní části kontinentu, nachází místo, které tyto dva světy propojuje velmi konkrétně – Hora Kościuszki.
Dobře, ale odkud se tu vzala ta polská stopa? Všechno začalo dávno, dávno předtím… V roce 1840 se polský cestovatel a geolog Paweł Edmund Strzelecki spolu s Jamesem Macarthurem vydal na historickou výpravu ze Sydney do Melbourne. Cílem polského badatele byl geologický průzkum a také výstup na nejvyšší vrchol Austrálie a jeho pojmenování.
Dne 12. března 1840 dvojice objevitelů vystoupila na nejvyšší vrchol hřebene, viditelný od Geehi – dnešní Mt Townsend. Strzeleckého měření však ukázala, že vyšší je sousední vrchol, a ten je tedy nejvyšším vrcholem Austrálie. Mount Kosciuszko, jak zní název vrcholu, pojmenoval Strzelecki na počest generála Kościuszka, hrdiny boje za svobodu a nezávislost.
Se svou výškou 2228 m n. m. Hora Kościuszki nevypadá jako kandidát na seznam „nej“. Leží v jihovýchodní části kontinentu, na území národního parku Kosciuszko, v pohoří Australských Alp. Ano, ano, i Australané mají své Alpy. Je to ale krajina úplně jiná než Alpy v Evropě – spíš rozlehlá než ostrá, spíš zvlněná než strmá.
Mount Kosciuszko není vrchol výjimečný svým tvarem. Nenajdete tu skalní věže ani ostré hřebeny. Místo toho tu převažuje horská plošina, mírné svahy a široké hřbety, díky nimž hora působí spíš jako vyvrcholení krajiny než jako jasně oddělený vrchol. Právě proto výstup na nejvyšší bod Austrálie často připomíná dlouhou horskou procházku, i když jako v každých horách mohou být podmínky zrádné.
Klima v oblasti Hory Kościuszki je na australské poměry překvapivě drsné. Léta jsou chladná a větrná a počasí se dokáže velmi rychle měnit. V zimě se pak tato oblast pokrývá sněhem a stává se jedním z mála míst na kontinentu, kde je možná pravidelná lyžařská turistika.
Vrchol má podobu malého kamenitého vyvýšení, ze kterého se otevírá široké panorama Australských Alp. Nachází se tu triangulační bod připomínající geodetická měření z 19. století a také jednoduchá informační tabule, která upozorňuje, že stojíme na nejvyšším bodě Austrálie.
Navzdory své mírné podobě hraje Hora Kościuszki důležitou roli v projektu Koruny Země. V klasickém pojetí, které navrhl Richard Bass, právě ona představuje australský kontinent jako jeho nejvyšší bod. Z tohoto důvodu bývá označována za nejlehčí vrchol Koruny – ne kvůli absenci horského charakteru, ale díky dostupnosti a nedostatku technických obtíží.
Je však dobré vědět, že existuje i alternativní interpretace Koruny Země. V tomto pojetí se místo Kościuszki objevuje Puncak Jaya (4884 m n. m.) na Nové Guineji. Jde o výrazně vyšší a technicky náročnější vrchol. Právě odtud pramení diskuse a různé verze Koruny Země, které fungují souběžně.
Vrchol Hory Kościuszki má podobu malého kamenitého vyvýšení, ze kterého se otevírá široké panorama Australských Alp. Nachází se tu triangulační bod a také jednoduchá informační tabule potvrzující, že stojíme na nejvyšším bodě Austrálie.
Stejně klidný a netechnický charakter mají i trasy, které na ni vedou. Nenajdete tu expozici, řetězy ani strmé skalnaté úseky. Trasy vedou po širokých cestách a chodníčcích otevřeným terénem a o obtížnosti rozhoduje především délka, počasí a vítr, ne technika pohybu v horách. Rozdíly mezi jednotlivými variantami se týkají hlavně délky, převýšení a logistiky přístupu, a právě na to se při výběru trasy vyplatí zaměřit.
Trasa začíná v Thredbo – známém lyžařském středisku a turistické základně v Australských Alpách. Pohodlí této varianty zvyšuje možnost vyjet sedačkovou lanovkou Kosciuszko Express, což ušetří přibližně 500–600 výškových metrů i energii na nejméně zajímavé části výstupu. Cena lanovky se pohybuje okolo 50–60 australských dolarů a umožňuje vyjet do výšky přibližně 1930 m.
Od horní stanice lanovky vede trasa přibližně 6,5 km jedním směrem po dobře udržované stezce, z větší části po kovových chodníčcích a lávkách, které mají chránit křehké vysokohorské prostředí. S postupem vzhůru se otevírají panoramata Australských Alp a posledních 1,5 km už tvoří výstup na samotný vrchol po dobře značené trase. Celá túra obvykle zabere asi 4–5 hodin tam i zpět a je hodnocena jako lehká až středně náročná, dostupná pro lidi v solidní kondici i bez zvláštních zkušeností z hor.
Liší se především výchozím bodem, délkou a charakterem prostoru. Trasa z Charlotte Pass začíná ve výšce přibližně 1964 m n. m. a vede poměrně rovinatou stezkou směrem k Hoře Kościuszki.
Prvním výrazným bodem na této trase je potok Snowy River, který je třeba překonat přibližně v polovině výstupu. Cestou trasa míjí Seaman’s Hut – malou kamennou chatku z roku 1929. Objekt vznikl jako nouzový přístřešek, zároveň ale slouží jako památník dvou lyžařů, kteří v této oblasti zahynuli během prudké sněhové bouře. Dnes je Seaman’s Hut jedním z mála míst na trase, kde se lze schovat před větrem nebo přečkat zhoršení počasí.
Další výstup vede k Rawson Pass, odkud na vrchol pokračuje stejný úsek jako u varianty z Thredbo. Dodejme, že právě na tomto sedle se nachází nejvýše položená toaleta v celé Austrálii ;). Celý okruh z Charlotte Pass měří přibližně 18,5 km tam i zpět a zabere asi 5,5 h v závislosti na tempu a počasí. Ve srovnání s Thredbo je výstup z Charlotte Pass o něco delší. Není tu lanovka a první etapa vede po široké, mírné cestě. Zato pestřejší scenérie a kontakt s řekou i Seaman’s Hut dávají trase více horského charakteru při zachování podobné technické obtížnosti.
Ačkoli Hora Kościuszki leží v Austrálii, podmínky v její oblasti mají s vedrem a suchým klimatem spojovaným s australským Outbackem jen málo společného. Rozhoduje o tom nadmořská výška, poloha v Australských Alpách a také otevřený, plošinový charakter terénu. Výběr termínu výstupu tu má zásadní význam.
Podmínky dané polohou a nadmořskou výškou jsou jedna věc, ale odlišnosti klimatu oproti Polsku jsou věc druhá. Z hodin zeměpisu víme, kde a v jakém klimatickém pásmu se Austrálie nachází. Co z toho plyne? Australské léto trvá od prosince do března. Právě tehdy je většina tras bez sněhu a příjezdové cesty – včetně Charlotte Pass – jsou otevřené pro automobilový provoz.
Denní teploty jsou mírné, často se pohybují kolem deseti až patnácti stupňů Celsia, počasí ale bývá proměnlivé. Silný vítr, náhlé zhoršení počasí a rychlé poklesy teplot tu nejsou ničím neobvyklým. Proto je jako obvykle potřeba být připravený na rozmanité horské podmínky.
V zimě, která na jižní polokouli připadá na červen až srpen, se oblast Hory Kościuszki výrazně mění. Pěší trasy přikrývá sníh a mnoho cest, včetně té do Charlotte Pass, se uzavírá. Je to období, kdy přístup na vrchol vyžaduje pohyb na lyžích nebo sněžnicích. Zároveň jde o čas intenzivního provozu lyžařských středisek, zejména v oblasti Thredbo. Výstup na Horu Kościuszki se v zimě mění ve skialpovou nebo lyžařskou túru, nikoli v obyčejný treking. Podmínky jsou náročnější a orientace v terénu je kvůli jednolité zasněžené krajině obtížnější.
Ač to může znít překvapivě, zima v Austrálii skutečně existuje a nejlépe je to vidět právě v oblasti Hory Kościuszki. Od června do srpna se Snowy Mountains pokrývají sněhem a okolí nejvyššího vrcholu kontinentu se stává jedním z mála míst v Austrálii, kde je možná pravidelná lyžařská turistika.
Centrem zimních aktivit je Thredbo – největší a nejznámější lyžařské středisko v zemi. Funguje tu rozsáhlý systém lanovek a lyžařská sezona může trvat několik měsíců. Právě odsud je v zimě nejsnazší dostat se do oblasti masivu Kościuszki, i když výstup na samotný vrchol už přestává být obyčejnou procházkou.
Hora Kościuszko v zimě není alpským extrémem, ale rozhodně přestává být snadným cílem. Pro lidi se zkušenostmi na lyžích je to zajímavý příklad toho, jak odlišně mohou vypadat hory na opačné straně světa. Pro ostatní je to dobrá příležitost podívat se na nejvyšší vrchol Austrálie s odstupem a samotný výstup si nechat na teplejší část roku.
